Rychlá expertní analýza pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu přináší výsledky stručné analýzy dopadů zavedení nového tarifního systému na zákazníky z maloodběru obyvatelstva (MOO), maloodběru podnikatelského (MOP) a velkoodběru (VO).
Hodnoceny jsou především dopady na několik typových odběrných míst z MOO, která z důvodu výše své spotřeby mohou při zavedení nového tarifního systému platit vyšší částky za dodávku elektřiny. Kalkulace byly provedeny pro 13 typových odběrných míst na MOO a sedm jističových hodnot. Odhadnuty byly rovněž počty těchto typových odběrných míst v ČR.
Dopady zavedení NTS na maloodběr (domácnosti, podnikatelé na NN):
Zhruba 38 % domácností (MOO) zaplatí v nové tarifní struktuře za elektřinu více; zhruba 11 % domácností zaplatí v nové tarifní struktuře za elektřinu ročně o více než 1000 Kč
Hodnocení bylo provedeno na odběných místech s průměrnou spotřebou, při zohlednění nepřesnosti odhadu se dá konstatovat, že minimálně polovina odběrných míst zaplatí v NTS méně a nárůst v platbě větší jak 1000 Kč se může týkat až čtvrtiny domácností.
Odběrná místa typu chata a chalupa s malým využtím zaplatí v novém systému více vždy. Je nutno poznamenat, že právě tato odběrná místa byla ve stávajícím systému silně dotována z plateb ostatních zákazníků (zejména těch s vyšším využitím).
K nárůstům u domácností bude docházet zejména u odběrných míst s třífázovým jističem a nižší spotřebou.
Prakticky každá domácnost může změnou hodnoty jističe v prvních letech zavedení NTS snížit platby pod úroveň nynějších. V dalších letech, kdy bude celkové množství nákladů rozpočítáno se zohledněním reakce zákazníků dojde k situaci, že drtivá většina zákazníků bude platit stejné částky jako před zavedením NTS. V této chvíli však bude řádově spravedlivěji a racionálněji alokována kapacita na jednotlivá odběná místa či síťové bilančí body.
Zhruba 36 % podnikatelského maloodběu (MOP) zaplatí v nové tarifní struktuře za elektřinu více; zhruba 5 % podnikatelského maloodběru zaplatí v nové tarifní struktuře za elektřinu ročně o více jak 4000 Kč
Segment MOP byl rovněž hodnocen na průměrných odběrných místech, zohlednění nepřesnosti odhadu tedy výsledné podíly spíš zřejmě navýší.
Doporučuje se podrobnější vyhodnocení na komplexních datech zákazníků na hladině nízkého napětí ,které mají k dispozici pouze distribuční společosti.
Dopady zavedení NTS na velkoodběr (průmysloví zákazníci na VVN a VN):
U velkoodběru bude víc zákazníků, kteří v NTS zaplatí méně, celkem 52 %.
Pouze 11 % zákazníků velkoodběru bude mít očekávaný nárůst platby nad 50 tis. Kč za rok.
Řada těchto nárůstů u velkoodběru bude eliminována použitím zvláštních podmínek pro speciální odběry (např. pro sezónní odběry, které ve vyhodnocení nejsou aplikovány). K další eliminaci dojde v těch případech, kdy má zákazník více odběrných míst a celkové vyhodnocení za všechna jeho odběrná místa vychází méně negativně.
Pokud by NTS nebyl zaveden, pak je důežité upozornit na náledující závažná rizika:
Nárůst regulovaných plateb za elektřinu pro zákazníky bez vlastní výroby elektřiny: při současném počtu výroben elektřiny na odběrných místech zákazníků připojených na nízkém napětí dochází na nízkém napětí odhadem k přesunu až 150 mil. Kč v regulovaných platbách od těchto zákazníků k těm, kteří výrobny instalovány nemají.
Při rozvoji FVE dle SEK (téměř 6000 MW na téměř 60 % odběrných míst) by došlo k přesunu nákladů ve výši až 12,8 mld. Kč na zákazníky bez možnosti vlastní výroby.
Průměrné navýšení plateb u domácností bez FVE by tak činilo přibližně 5,5 tis. Kč ročně což by znamenalo navýšení plateb za služby sítí o 60 až 80 %.
Prostředky pro rozvoj distribuce by byly vynakládány neefektivně protože síťové prvky by nebyly efektivně využívány (sníží se využití alokované kapacity a s ním veškeré měrné náklady distribuce). Tyto peníze pak budou chybět zejména pro rozvoj podpůrných technologií chytrých sítí. Ohrožen by byl i plán NAP SG.
EGÚ Brno, a. s.
