Aktuálně

Česká republika odeslala Evropské komisi (EK) národní plán obnovy, na jehož základě může země čerpat přes 180 miliard z mimořádného fondu obnovy. Exekutiva Evropské unie má nyní dva měsíce na zhodnocení toho, zda plán odpovídá kritériím stanoveným pro využití peněz. Podle zpravodajství České televize Hospodářská komora ČR k tomu uvedla, že tuzemská vize vyčleňuje málo peněz na digitální agendu, zatímco podle ekologů pak na klima.

Zemědělský svaz ČR, Agrární komora ČR a Slovenská poĺnohospodárska a potravinárska komora jsou zklamány z neuzavření dohody o budoucích pravidlech Společné zemědělské politiky (SZP) EU na léta 2021-2027 mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropskou radou v rámci jejich trialogu, který se uskutečnil v minulém týdnu. Představitelé těchto tří nevládních zemědělských organizací v České republice a na Slovensku na tiskové konferenci v Praze oznámili, že tuto nedohodu vrcholných orgánů EU považují za jejich selhání. Podle nich totiž představitelé EU nepochopili realitu současného evropského zemědělství a jeho úlohu při udržení rovnováhy mezi produkcí potravin a ochranou životního prostředí.

Jen 22 % lidí považuje nynější důchody za spravedlivé. Drtivá většina volá po změně. Vyplývá to z průzkumu agentury MEDIAN, který se uskutečnil ve 2. polovině května. Většina respondentů podporuje základní důchod, tzv. výchovné nebo možnost dřívějšího odchodu do penze pro náročné profese bez krácení důchodu. Naopak nesouhlasí se zvyšováním důchodového věku.

V roce 2020 bylo v Česku nahlášeno celkem 2 391 tis. případů pracovní neschopnosti, o čtvrtinu více než v předchozím roce. Z důvodu nemoci či úrazu denně chybělo na pracovištích v průměru 258 tis. osob, tedy o 35 tis. více než v roce 2019. Průměrná doba neschopnosti ale o tři dny klesla.

Od 1. července 2021 mohou rodiče, pěstouni či opatrovníci dětí požádat Úřad práce ČR o novou sociální dávku – náhradní výživné. Jejím smyslem je po přechodnou dobu finančně podpořit nezaopatřené děti v situaci, kdy má rodič z rozhodnutí soudu (na základě exekučního titulu) platit výživné, ale svou vyživovací povinnost vůči dítěti (dětem) neplní.

V Německu tento týden odstartoval experiment se základním nepodmíněným příjmem. Do testování se však nepustila centrální vláda, ani žádná ze spolkových zemí. Jde o projekt neziskové organizace Mein Grundeinkommen (Můj základní příjem) ve spolupráci s Německým ústavem pro hospodářský výzkum a univerzitou v Kolíně nad Rýnem. E15