Aktuálně

Odbory v Česku dělí postoj k navyšování platů a minimální mzdy. Dvě největší odborové centrály se na tom, jaké přidání by bylo pro zaměstnance veřejného sektoru a lidi s nejnižším výdělkem nejlepší, neshodnou. Výraznější růst požaduje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) jako největší centrála v zemi, která má podporu koaliční ČSSD.

Menší Asociace samostatných odborů (ASO) naopak souhlasí s představou politiků vládního ANO, že by navýšení mělo být mírnější, nikoli plošné. Vyplývá to z vyjádření předáků ČMKOS Josefa Středuly a ASO Bohumíra Dufka pro ČTK.

Ani čtyři dny po pondělním návrhu ministryně práce Jany Maláčové skokově zvýšit minimální mzdu nešetří prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na její adresu ostrou kritikou. „Zaskočila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou“ a „je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti“, řekl o ní v pořadu Interview ČT24.

Za prvních šest měsíců letošního roku evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) 1 013 791 ukončených případů dočasných pracovních neschopností, tzv. neschopenek, což je o 7,6 % více než za stejné období loňského roku.

O minimální mzdě a růstu platů ve veřejném sektoru budou dnes spolu jednat ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek. Diskutovat by měli i o chystané novele zákoníku práce.

Rozhovor Haló novin s Bohumírem Dufkem, předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Asociace svobodných odborů.

Zvyšování minimální mzdy by mělo být být podle názoru Národní rozpočtové rady spíše pozvolnější, nikoli skokové. Zároveň rada nepovažuje za vhodný návrh na automatické zvyšování minimální mzdy. Po včerejším jednání členů rady se zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů to ČTK řekl mluvčí rady Janis Aliapulios.

Rada vznikla podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu.