Aktuálně

Evropa znovu ukazuje, že úspěšné země daně spíše snižují než zvyšují. Dánsko i Finsko chtějí levnější firmy i práci, aby podpořily růst a inovace. Česko mezitím drží vysoké odvody a v klíčových podmínkách prosperity zaostává. e15

Ve středu 17.6. a ve čtvrtek 18.6. se uskuteční plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru, můžete ho sledovat živě 17.6. od 14:30 a 18.6. od 9:00  se simultánním tlumočením do češtiny na adrese: https://www.eesc.europa.eu/en/plenary-session-webstream

Balíček EU pro technologickou suverenitu, byl po několika zpožděních zveřejněn 3. června 2026. Publikace přichází v kontextu napjatých vztahů mezi EU a USA, kdy se vlády EU snaží omezit nadměrnou závislost na amerických poskytovatelích technologií.

Letní vedra v Česku každoročně překračují hranice, které už nejsou jen otázkou komfortu, ale především bezpečnosti práce. Zákoník práce a nařízení vlády č. 361/2007 Sb. jasně stanovují, jaké povinnosti má zaměstnavatel při vysokých teplotách. Dobrou zprávou je, že většina firem dnes tato opatření nejen dodržuje, ale často je rozšiřuje nad rámec zákona.

Jak si stojí evropské domácnosti v porovnání mezd? Data Eurostatu srovnávají země podle výdělků v paritě kupní síly (PPS), nejedná se tedy o mzdy v eurech ani v korunách. Tento ukazatel naopak zohledňuje cenovou hladinu v daných zemích a nabízí tak přesnější pohled na výdělky. Jak vypadá žebříček deseti zemí s nejnižšími mzdami? e15

Celkové výdaje na zdravotní péči v Česku v roce 2024 dosáhly zhruba 697 miliard korun, meziročně vzrostly o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka to představovalo 64 tisíc korun. Největší výdaje zdravotních pojišťoven směřovaly na léčbu onkologických onemocnění.