Aktuálně

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil opatření, jak pomoci domácnostem s energetickou chudobou.

Vládní kabinet usiluje o změnu názoru Evropské komise na postupný ústup od jádra a plynu jako energetických zdrojů. Do Bruselu zaslal připomínky k návrhu taxonomie, tedy dokumentu, který nastavuje, jak výhodné či nevýhodné bude investovat do jednotlivých zdrojů. E15

Rychlé zdražování v Česku znovu otvírá i politickou debatu o zvýšení minimální mzdy. Nová vláda chce téma projednat už v první polovině letošního roku. O brzký termín žádají i odbory a zástupci firem. Kabinet Petra Fialy počítá s tím, že by mohla minimální mzda růst automaticky obdobně jako teď třeba důchody. ČT

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že nová vláda nebude v dohledné době zvyšovat daně. Ve vysílání CNN Prima NEWS zdůraznil, že politici by tím lidem v době vysoké inflace a rostoucích cen energií ještě přitížili.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) de facto odmítá výsledky studie think-tanku IDEA, která mu vymezuje jen velmi malý prostor k hledání úspor ve výdajích státu. Pokud tedy vláda nebude chtít omezit výdaje, jako jsou důchody, jiné sociální dávky nebo platy učitelů. „S růstem mandatorních výdajů v rozpočtu na rok 2022 nic nenaděláme. Důchody jsme připraveni ze zákona valorizovat mimořádně,“ uvedl Zbyněk Stanjura pro vysílání televizní stanice CNN Prima NEWS, kdy se snažil vysvětlit, kde chce nalézt klíčové úspory. Rozpočet na letošní rok by mohl platit od 1. dubna, odhadl.

Systém veřejného zdravotního pojištění zřejmě vykáže za loňský rok schodek zhruba 15,6 miliardy korun. Příjmy činily 405,6 miliardy korun, výdaje 421,3 miliardy korun. Deficit způsobilo především vysoké tempo růstu výdajů na zdravotní služby. Podle zpravodajství Českého rozhlasu to vyplývá z hodnocení zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven. Dokument míří do připomínkového řízení, poté by jej měla projednat vláda.