Ostuda civilizovaného světa, řeč je o rizikové či tzv. prekérní práci. O nestandardním pracovním poměru často jen na několik dní či hodin v týdnu, zprostředkovanému agenturami práce nebo firmami tzv. „na telefon“.
Je to práce bez běžných zaměstnaneckých výhod a jistot a špatně placená. Lidé tak sice pracují, ale z výdělku si nejsou schopni zajistit slušné živobytí. Do vyspělých států se přesouvají pracovní vztahy dosud typické pro země třetího světa. Šíření tzv. pracující chudoby i ve vyspělém světě je jedním z dopadů zneužití globalizace kapitálem. Riziková práce se stala fenoménem na pracovním trhu. U nás podle odhadů postihuje 13–14 procent míst, jinde v Evropě je to ještě mnohem víc.
Odbory se snaží této nákaze čelit a 7. říjen vyhlásily za Světový den boje za důstojnou práci. Toto úsilí přináší částečné výsledky i u nás: díky odborům se podařilo prosadit zvýšení minimální mzdy a zákonná opatření proti nekalým praktikám agentur práce. Nadále je však jisté, že odstranění ostudy v podobě rizikové práce je během na dlouhou trať a bez silných odborů nebude možné.
