Svátek práce zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť celodenní stávky amerických dělníků 1. května 1886. Proběhla pod vedením odborů a anarchistů a cílem bylo prosadit osmihodinovou pracovní dobu bez ztráty peněz.
Celkově stávkovalo v USA asi 300 000 dělníků, jen v Chicagu jich bylo 90 000. Tam na následném dělnickém shromáždění 3. května došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami, při kterém přišli o život dva lidé.
Na protestním shromáždění o den později násilí eskalovalo. Shromáždění probíhalo poklidně, ale jen do okamžiku, kdy policisté téměř v jeho závěru vyzvali k rozpuštění demonstrace. Z davu byla směrem k policistům vyhozena podomácku vyrobená bomba a sedm uniformovaných mužů zabila. Policejní síly následně zahájily palbu do davu. Došlo ke střetu, který do dějin USA vstoupil pod označením Haymarket Affair či Haymarket Riot.
Krvavý masakr si vyžádal desítky mrtvých a zraněných. Osm anarchistů, kteří shromáždění organizovali, bylo zatčeno a následně obviněno ze spiknutí. Ačkoli chyběly důkazy, sedm z nich bylo odsouzeno k trestu smrti a osmý k 15 letům vězení. Rozsudek vyvolal protesty a rozhořčení. Nakonec byli čtyři anarchisté popraveni, pátý spáchal sebevraždu den před plánovanou popravou, zbylí tři dostali po několika letech milost.
Nejnovější šetření naznačují, že bombový atentát byl dílem policejního provokatéra…
Demonstrace na paměť dva roky starých událostí se v USA celostátně konaly poprvé 1. května 1888. O rok později přijala II. internacionála návrh francouzských socialistů a prohlásila 1. máj za oficiální svátek práce.
U nás se podobně jako v dalších evropských zemích poprvé slavil v roce 1890. Postupně se ke stále populárnější oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, včetně katolické církve, jež ho roku 1955 zasvětila sv. Josefovi, který byl tesařským dělníkem.
