Základní údaje:
● Nepeněžní volnočasové benefity (dále jen „benefity“) jsou využívány přibližně 3 miliony zaměstnanců, tedy zhruba třemi čtvrtinami všech českých zaměstnanců jak ze soukromé, tak z veřejné sféry.
● Nepeněžní volnočasové benefity (dále jen „benefity“) jsou využívány přibližně 3 miliony zaměstnanců, tedy zhruba třemi čtvrtinami všech českých zaměstnanců jak ze soukromé, tak z veřejné sféry.
● Skrze benefity stát účelově podporuje oblasti, které přináší celospolečenský prospěch (zdraví, sport, kultura). Benefity motivují zaměstnance k tomu, aby je každodenně využívali - nejoblíbenějšími benefity jsou právě oblast zdraví (vitamíny, příspěvky na zubní ošetření, rehabilitace), příspěvky na sportovní a kulturní akce, pohybové aktivity (fitness, bazén), ale také vzdělání, knihy, rekreační pobyty nebo služby péče o děti.
● Dle spotřebitelských průzkumů jsou příspěvky na volný čas atraktivní pro 94 % zaměstnanců a 84 % se domnívá, že by stát měl poskytování benefitů podporovat (např. GfK, ppm factum, Ipsos).
● Benefity financuje zaměstnavatel ze soukromé sféry z dosaženého zisku nebo z Fondu kulturních a sociálních potřeb ve veřejné sféře. Nejsou tedy daňově osvobozené na straně zaměstnavatele, ale pouze na straně zaměstnance.
● Benefity pomáhají k sociálnímu smíru, představují jeden z mála nástrojů, kterým může zaměstnavatel (zvláště ten menší) podpořit disponibilní příjem zaměstnance nad rámec mzdy a tím např. pomoci kompenzovat rostoucí životní náklady.
● Skrze benefity mohou zaměstnavatelé vycházet vstříc konkrétním potřebám jednotlivých zaměstnanců.
● Benefity jsou využívány výhradně v tuzemských obchodech a službách, ve zdravotnických, sociálních, kulturních a sportovních zařízeních na území České republiky.
Dopady na státní rozpočet a ekonomickou situaci:
● Dle vlastního propočtu Ministerstva financí jsou rozpočtové dopady zrušení podpory volnočasových benefitů relativně malé (úspora 1,4 mld., která se zároveň dotkne zhruba 3 milionů lidí).
● Dle vlastního propočtu Ministerstva financí jsou rozpočtové dopady zrušení podpory volnočasových benefitů relativně malé (úspora 1,4 mld., která se zároveň dotkne zhruba 3 milionů lidí).
● Tento odhad předpokládá, že zaměstnavatelé nebudou na zaváděné změny a zatížení benefitů reagovat a pouze odvedou na pojistném o to více. To je ale v době extrémního nákladového tlaku (inflace, úrokové sazby, silná koruna) iluzorní.
● Stát neumí dopady svých rozhodnutí spočítat. U tzv. windfall tax stát předpokládal podobnou nečinnost firem, odhadoval výnos 100 mld Kč a realita bude nejméně o 60% nižší.
● Při zrušení daňového osvobození přestanou firmy a organizace v drtivé většině benefity poskytovat, jelikož ty budou daňově horší než mzda. Již nyní jsou benefity placené ze zisku po zdanění, tj. stát nezíská navíc ani daň z příjmů právnických osob. Naopak, zahraniční korporace odvedou tyto prostředky z české ekonomiky formou dividend.
● Výsledkem tedy bude hlavně to, že zaměstnanci přijdou o část svého disponibilního příjmu určeného výhradně ke spotřebě v ČR, zatímco stát nevybere navíc nic
● Faktické zrušení benefitů dopadne nejen na domácnosti, ale i na ekonomiku.
● Přísun financí do školek, divadel, knihkupectví, lékáren a dalších se sníží a tyto sektory budou po covidu a inflaci v krátké době vystaveny třetí šokové vlně.
● Co stát ve svých dopadech opomněl zvážit, je to, že omezení přísunu financí bude mít dominový efekt na snížený výběr DPH, pokles zaměstnanosti v sektoru služeb a růst sociálních dávek.
● Opatření omezí spotřebu, a tím bude mít dopad i na hospodářský růst. V době, kdy Ministerstvo financí odhaduje pouze minimální hospodářský růst a statistická data upozorňují na alarmující propad spotřeby domácností, je to učebnicový příklad cyklicky nevhodného národohospodářského opatření.
● Bez daňové podpory nedávají benefity pro firmy smysl a na rozdíl od stravenkového paušálu, kde při jeho zrušení lze předpokládat z většiny návrat ke kantýnám a (digitálním) stravenkám, nemají volnočasové benefity substitut.
● Zrušení benefitů povede logicky k vyššímu tlaku na růst mezd ze strany zaměstnanců.
● Malé a střední podniky nebudou schopny konkurovat velkým korporacím - zatímco nyní se mohou odlišit na trhu práce právě skladbou nabízených benefitů, při jejich zrušení budou muset konkurovat velkým korporacím pouze mzdou, což je pro řadu z nich nemožné
