Jsem zaměstnanec a mám dotaz, který se týká dvou sociálních dávek, a to starobního důchodu a nemocenského. Konkrétně se mi jedná o to, zda je možno požádat o některou z těchto dávek zpětně, nebo jen do budoucna. Pokud to lze učinit, zajímá mě, o kolik dnů.
Nejprve k problematice starobních důchodů. Zde je třeba rozlišit žádost o předčasný starobní důchod, který se přiznává k datu předcházejícímu (třeba jen o jeden den) důchodovému věku žadatele, a žádost o tzv. řádný starobní důchod, který je přiznáván při nebo po splnění důchodového věku žadatele. Co se týká nároku na řádný starobní důchod, tento nárok uplynutím času nezaniká. Za předpokladu, že byly splněny podmínky nároku, lze důchod přiznat zpětně. Nárok na výplatu důchodu je však časově omezen, výplatu lze přiznat nejvýše pět let zpětně od uplatnění nároku.
Uvedené neplatí pro tzv. předčasný starobní důchod. Tento lze přiznat nejdříve ode dne uplatnění žádosti. Dodáváme, že žádost o dávku důchodového pojištění lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.
V souladu se zněním zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, dočasná pracovní neschopnost zpravidla začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil.
Vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti zpětně je možné nejvýše 3 kalendářní dny, a to pouze tehdy: je-li nesporné, že změna zdravotního stavu nastala dříve než v den návštěvy lékaře, a nebyl-li lékař včas k dosažení či neumožňoval-li zdravotní stav včasnější návštěvu pacienta u lékaře.
Ošetřující lékař může v případě, že pojištěnec nemohl navštívit ošetřujícího lékaře nebo v jiných odůvodněných případech rozhodnout, že dočasná pracovní neschopnost pojištěnce vznikla i přede dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil. Za období delší než 3 kalendářní dny před tímto dnem tak může ošetřující lékař postupovat jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře. Pokud ošetřující lékař rozhodl o tom, že dočasná pracovní neschopnost vznikla v období delším než 3 kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil, bez souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění, má se za to, že dočasná pracovní neschopnost trvá pouze 3 kalendářní dny přede dnem, v němž ji zjistil.
Počátek pracovní neschopnosti je přitom mimořádně důležitý, má-li se rozhodnout, zda pracovní neschopnost vznikla po skončení zaměstnání ještě v tzv. ochranné lhůtě.
