Započítávají se COVID odměny do hrubých výdělků při zjišťování průměrných výdělků zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče a zaměstnanců v sociálních službách?
COVID odměny I
V roce 2020 byly na základě usnesení vlády č. 809 ze dne 27. 7. 2020 vyplaceny zaměstnancům ve zdravotnictví u poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií COVID-19 odměny (dále jen COVID odměny I). Obdobné odměny byly poskytnuty i zaměstnancům v sociálních službách. K právní povaze těchto odměn se vyjadřovala řada státních orgánů – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Státní úřad inspekce práce. K problematice se expertně vyjádřil také Výbor a Kolegium expertů Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů dne 5. listopadu 2020.
● Ve stručnosti a zjednodušeně – jeden názor vychází z toho, že jde o mimořádné odměny za výkon práce ve ztíženém pracovním prostředí, kdy byl zaměstnanec vystaven riziku nákazy z důvodu nezbytného soustavného přímého osobního kontaktu s jinými fyzickými osobami při výkonu sjednaného druhu práce nebo ztíženého provozu v souvislosti s aplikací opatření proti šíření nákazy COVID-19, přičemž odměna je závislá – plus minus – na odpracované době v rozhodném období pro poskytnutí odměny (od 1. března 2020 do 31. května 2020). K tomuto názoru se hlásí i autor tohoto příspěvku.
Důsledkem tohoto názoru pak je, že tato odměna se započítává do hrubých výdělků, z nichž se zjišťuje průměrný výdělek podle zákoníku práce pro pracovněprávní účely. Předloženo do řeči srozumitelné i pro laiky: covid odměna poskytnutá ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se mně musí promítnout (částečně) i do výše průměrného výdělku, platného v I. čtvrtletí roku 2021, rozhodného pro náhrady mezd při čerpání dovolené, při překážkách v práci, při výpočtu příplatků, jejichž výše je odvozena od průměrného výdělku (za noční práci, za práci v sobotu a v neděli), při výpočtu odstupného podle § 67 zákoníku práce (tzv. organizační odstupné i tzv. zdravotní odstupné), při výpočtu ušlého výdělku za dobu pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku onemocnění COVID-19, uznaného jako nemoc z povolání. Částečně se započítává podle § 358 zákoníku práce jednak v prvním následném kalendářním čtvrtletí po jejím vyplacení, ale i v dalším druhém kalendářním čtvrtletí, protože jde o odměnu za výkon práce spadající do dvou kalendářních čtvrtletí.
● Druhý názor vychází z toho, že zaměstnavatel může přiznat takovou odměnu s odvoláním na ustanovení § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce – a pak je do hrubých výdělků při zjišťování průměrného výdělku nezapočitatelná. Zdá se, že právě státní orgány, které se k této problematice vyjadřují, se vyjadřují opatrně, když připouštějí i druhou variantu o nezapočitatelnosti COVID odměn jako právně reálné variantu pohledu na problematiku. Není lehké si domyslet, proč: znamenalo by to nápor na potřebu finančních prostředků na úhradu mezd a platů zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách.
COVID odměny II
Proč tuto problematiku opět zvedám? V současné době se rozjíždí dotační program na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií COVID-19 pro rok 2021. Na základě usnesení vlády ze dne 8. března 2021 č. 274 pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče a na základě usnesení vlády ze dne 8. března 2021 č. 275 pro oblast sociálních služeb a sociální práce. Byla podána výzva k podávání žádostí o dotace na COVID odměny (nazývejme je pracovně COVID odměny II) za období od 1. října 2020 do 28. února 2021. Účel těchto odměn je vymezen totožně jako u odměn I, uznatelné odpracované hodiny jsou vymezeny podle skutečně odpracovaných hodin, a to maximálně do výše úvazku 1. Žádosti jsou přijímány v období od 9. března 2021 do 9. dubna 2021. Vznikne opět diskuse o započitatelnosti nebo nezapočitatelnosti COVID odměn II do hrubých výdělků při zjišťování průměrného výdělku.
Praktický pohled na problematiku COVID odměn
Spor o započitatelnosti nebo nezapočitatelnosti COVID odměn do průměrného výdělku může zůstat nepovšimnut v případech, kdy má pro dotčené jen nějaký krátkodobý důsledek v podobě náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za nějaké překážky v práci nebo za dovolenou. Je možné nad ním mávnout rukou. Jestliže však už půjde například o odstupné, o odškodnění ušlého výdělku z důvodu onemocnění COVID-19 jako nemoci z povolání, akademický právnický spor dostává naprosto reálný a zásadní obsah pro dotčené zaměstnance.
A jde-li dokonce o úmrtí na COVID-19 jako nemoc z povolání, dotýká se bezprostředně práv rodinných příslušníků zemřelých při výpočtu nároku na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, který je odvozen od průměrného výdělku zemřelého. V těchto případech už jde hodně právně do tuha. Bohužel – takové případy již reálně nastaly a není jich mezi zdravotníky málo.
K započitatelnosti nebo nezapočitatelnosti COVID odměn do průměrného výdělku může být vedena různá odborná diskuse. V konečném důsledku ani tak nezáleží na tom, kdo a co k tomu řekne nebo napíše. „Rozhodčím“ tohoto sporu může být jedině nezávislý a nestranný soud, na který se obrátí dotčený zaměstnanec ze zdravotnictví nebo ze sociálních služeb. Na takový tzv. pilotní pravomocný rozsudek soudu můžeme klidně čekat tři roky, což je délka promlčecí lhůty k uplatňování pracovněprávních nároků.
A protože mojí profesní specializací je odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, cítil jsem potřebu zvednout k této problematice svůj odborný hlas. Ke COVID odměnám I, ale především ke COVID odměnám II ještě před tím, než budou vyplaceny.
