Pracuji ve vedoucí pozici jako skladník a zúčastnil jsem se o víkendu školení, které se vztahovalo k mé funkci. Účast byla povinná a já v současné době požaduji od zaměstnavatele zaplacení mzdy a všech příplatků, na které mi vznikl nárok. Zaměstnavatel však není ochotný moje nároky akceptovat. Je to v souladu se zákoníkem práce?
Zaměstnavatel nerespektuje zákoník práce, neboť jednalo-li se o prohloubení kvalifikace, je toto upraveno v § 230, odst. 3 ZP. Školení a studium při zaměstnání, kdy si zaměstnanec prohlubuje kvalifikaci, se považuje na základě
§ 230, odst. 3 za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat,
případně další příplatky.
Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení, kterým si bude prohlubovat kvalifikaci, popřípadě po něm požadovat, aby prohloubení kvalifikace
absolvoval jinou formou, např. u společnosti, která tato školení provádí.
Znamená to tedy, že pokud bude probíhat mimo pracovní dobu, bude se jednat
o výkon práce, za který vám přísluší mzda, příplatek za práci přesčas konanou
v době nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo náhradní volno, pokud se na něm
se zaměstnavatelem dohodnete.
Neposkytne-li vám zaměstnavatel náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, je povinen vám příplatek za práci přesčas vyplatit.
Pokud však máte sjednanou mzdu včetně příplatků za práci přesčas, příplatek vám nenáleží. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě a pro sjednání výše mzdy za práci přesčas nejsou zákonem stanoveny žádné další podmínky, avšak z ujednání takové smlouvy musí jednoznačně vyplývat forma a výše tohoto přihlédnutí.
Nestačí tedy pouhé konstatování, že je mzda stanovena s přihlédnutím k případné práci přesčas, ale musí být patrný rozdíl od mzdy, která s tímto přihlédnutím sjednána nebyla. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto, a to nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas (nařízené
i dohodnuté).
V konkrétním měsíci tedy může být mzda zaměstnance se mzdou zohledňující
práci přesčas vyšší nebo nižší než u jiného zaměstnance, s nímž mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas sjednána nebyla. Prokáže-li se však, že by tato forma zohlednění práce přesčas byla dlouhodobě pro zaměstnance nebo zaměstnavatele nevýhodná nebo že se předpoklady, podle nichž byla sjednána mzda za případnou práci přesčas, nenaplňují, jedna nebo druhá strana nebude pro příště návrh tohoto řešení akceptovat.
Pozor ale na cestu na toto školení, ta se nepovažuje za výkon práce (za cestu
by náležela náhrada mzdy nebo by se za ni nekrátila mzda pouze v případě, že by zasáhla do pracovní doby). Současně vám náleží cestovní náhrady, jestliže nějaké vznikly – zejm. jízdní výdaje a stravné, které by bylo podle § 163 kráceno, pokud by zaměstnavatel
zajistil bezplatné stravování.
Jestliže vám tedy zaměstnavatel odmítl za takové školení poskytnout vše, co vám náleží, máte možnost obrátit se se stížností na inspektorát práce.
