Testy na covid-19 jako mimořádná prohlídka? Ne!

  • Zveřejněno: 13.01.2021
  • Autor: Robert Křepinský
Může zaměstnavatel po nástupu z celozávodní dovolené nařídit celkové testování zaměstnanců na covid-19? Dříve bylo testování vnímáno jako benefit, nyní ovšem začíná převládat skepse a mám obavy, že až 1/3 zaměstnanců testování odmítne. Vládou ČR jsou zaměstnavatelé vyzýváni, aby testování provedli, ovšem podle článků z médií chybí nějaký právní podklad, aby se běžný zaměstnanec výrobního podniku musel testování účastnit a jako zaměstnavatel jim vstup na pracoviště nemůžu podmínit negativním testem. Mohu toto testování považovat za mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance, jelikož mám důvodný předpoklad, že došlo ke změně zdravotní způsobilosti k práci nebo jeho přítomností by došlo ke zvýšení míry rizika na pracovišti?
 
Dříve, než odpovím na Váš dotaz, bych rád zdůraznil, že každá forma včasného zjištění nemoci covid-19 je z mé strany podporována, stejně jako případné očkování proti šíření viru SARS-CoV-2.
 
Podle ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), ve znění pozdějších předpisů, je povinností zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Stejně tak je zaměstnavatel povinen podle ustanovení § 102 ZP vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je součástí pracovnělékařských služeb mj. provádění pracovnělékařských prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Mimořádná prohlídka, která patří do skupiny pracovnělékařských prohlídek, se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že mimořádná prohlídka slouží ke zcela jinému účelu, než je provádění testů na covid-19, takže pokud nedojde ke změně právní úpravy, nelze provádění testů považovat za výkon mimořádné prohlídky. Pokud jde o oprávnění zaměstnavatele nařídit zaměstnanci test na covid-19, je nutné si uvědomit, že povinnosti mohou být ukládány pouze zákonem a v rámci zákona (viz Listina základních práv a svobod). Podle ustanovení § 4a odst. 2 ZP smí dojít k úpravě povinností zaměstnance jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a současně se zaměstnavatelům zakazuje ukládat zaměstnancům povinnost vnitřním předpisem. Z tohoto vyplývá, že s výjimkou případů, kdy je mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví uložena povinnost zaměstnancům podrobit se příslušným testům (viz například situace ve zdravotnictví), je v ostatních případech provádění testů dobrovolné, neboť chybí k uložení této povinnosti zaměstnanci dostatečná právní opora. Zaměstnavatel má zaměstnancům tyto testy nabízet a vysvětlovat jim jejich význam. Podle ustanovení § 106 odst. 4 písm. b) ZP je zaměstnanec povinen podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy.
 
 
 
  • Zdroj: BOZPinfo