Prosím o vysvětlení možnosti výplaty starobního důchodu a nemocenské. Člen naší ZO dovršil nárok na starobní důchod 1. prosince 2014. O důchod nepožádal a hodlá zatím dále pracovat v pracovním poměru. V tomto měsíci však onemocněl a je dosud v pracovní neschopnosti. Po jakou dobu má nárok na nemocenskou s ohledem na to, že je rozhodnut si zpětně požádat o výplatu starobního důchodu od svého důchodového věku?
Zcela správně předpokládáte, že vyplácení nemocenského je u starobních důchodců nějakým způsobem omezeno. Je tomu tak v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a spočívá to v rozdílné úpravě podpůrčí doby. Zatímco u běžného zaměstnance činí délka podpůrčí doby nemocenského 380 kalendářních dnů od uznání pracovní neschopnosti, u poživatelů starobního (ale i invalidního důchodu III. stupně) je délka podpůrčí doby nemocenského omezena na 70 kalendářních dnů v kalendářním roce a začíná se počítat od 15. dne pracovní neschopnosti.
U běžného zaměstnance, vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby též doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo.
Zápočet se neprovádí v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.
Kdy vznikne po uplynutí podpůrčí doby nárok na novou podpůrčí dobu pro nemocenské u poživatelů starobních důchodů a invalidních důchodů? Zde je úprava jednodušší, podpůrčí doba 70 kalendářních dnů se vztahuje vždy ke kalendářnímu roku. Nemocenské u poživatelů těchto důchodů však náleží nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Váš dotaz se týká zaměstnance, který hodlá požádat o starobní důchod za již uplynulé období. To je podle současné právní úpravy možné učinit pět let zpětně.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, uvádí, že nárok na důchod nezaniká uplynutím času, avšak nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká uplynutím pěti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží.
Zaměstnanec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském mj. v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno i v době, kdy mu v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nenáleželo. Váš člen by tedy neměl čerpat v kalendářním roce nemocenské po delší dobu než 70 kalendářních dnů, je-li pevně rozhodnut za stejné období pobírat zpětně přiznaný starobní důchod.
Samozřejmě, bude-li v pracovní neschopnosti déle, bude mu neschopenka sloužit jako „omluvenka“ pro zaměstnavatele.
