Protože zaměstnanci - zřejmě každý týden - odpracují jiný počet hodin, jedná se o nerovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobu. Vyplývá to z § 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce, kde je uvedeno, že nerovnoměrným rozvržením pracovní doby je takové rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Příklad: stanovená týdenní pracovní doba činí např. 37,5 hodin. Rozvrh směn je zpracován např. na 10 týdnů. Jeden týden činí např. 36 hodin, druhý týden 43 hodin atd. Na konci tohoto období má zaměstnanec odpracovat 375 hodin (10 x 37,5).
O nepřetržitý pracovní režim se ve vašem případě zřejmě nejedná. Nepřetržitým pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích - viz § 78 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. Nepřetržitým provozem je provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu - viz § 78 odst. 1 písm. g) zákoníku práce.
Nutno ještě upozornit, že pracovní doba se v ČR rozvrhuje na týdny. Náš právní řád nezná pojem měsíční nebo roční fond pracovní doby nebo roční úvazek.
