Situace, kdy zaměstnanec, kterému běží výpovědní doba, se stane práce neschopným, není ojedinělá.
Zaměstnanec dostal v červnu výpověď z organizačních důvodů. Výpovědní doba běžela od 1. 7. 2014 a měla skončit 30. 9. 2014. Zaměstnanci náleží odstupné ve výši 3násobku průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel již v září neměl pro tohoto zaměstnance práci, od 1. 9. šlo o překážku na straně zaměstnavatele a za tento měsíc dostal náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Dne 26. 9. 2014 se zaměstnanec stal práce neschopným. Mělo mu být vyplaceno odstupné se mzdou za měsíc září, nebo až po skončení pracovní neschopnosti a uplynutí výpovědní doby, tj. 5 dnů po skončení pracovní neschopnosti? Zaměstnanec bude zřejmě dlouhodobě práce neschopen a domníváme se, že jeho neschopnost není skutečná, ale pouze fingovaná.
Zákoník práce v § 53 odst. 1 písm. a) stanoví, že zaměstnavatel nesmí dát výpověď v ochranné době, tedy v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek.
Zákaz výpovědi podle § 54 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci
a) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b); to neplatí v případě organizačních změn uvedených v § 52 písm. b), jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána,
b) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. b); to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
c) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou),
d) pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.
Uvedená ochranná doba se vztahuje i na případ, kdy výše uvedené okolnosti, které brání zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď, nastanou v průběhu výpovědní doby. V takovém případě, byla-li dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že výpovědní doba by měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědi nezapočítává. Pokud ochranná doba přesáhne výpovědní dobu, pracovní poměr skončí uplynutím části výpovědní doby po skončení ochranné doby. V takovém případě zpravidla výpovědní doba neuplyne posledním dnem kalendářního měsíce. Nemá-li zaměstnanec zájem na ochranné době, může závazně prohlásit, že na prodloužení výpovědní doby netrvá.
Z uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnanci skončí pracovní poměr 5 dnů po skončení pracovní neschopnosti a k tomuto datu mu zaměstnavatel také vyplatí odstupné.
Průměrný výdělek pro stanovení výše odstupného zjistí zaměstnavatel podle § 351 a následujících zákoníku práce. Zde je stanoveno, že průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je za obvyklých okolností vždy bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí.
Stane-li se, že zaměstnanec v průběhu rozhodného období neodpracuje alespoň 21 dní, namísto průměrného výdělku se použije tzv. pravděpodobného výdělku. K této situaci může dojít nejen kvůli datu nástupu do pracovního poměru - důvodem může být i pracovní neschopnost. V takových případech se v praxi často vyskytuje snaha použít průměrného výdělku zjištěného ve čtvrtletí dřívějším než bezprostředně předcházejícím. Tento postup je ovšem nesprávný. Vždy je třeba vycházet z bezprostředně předcházejícího kalendářního čtvrtletí a pokud za daných pravidel nelze průměrný výdělek vypočítat, musí být použit pravděpodobný výdělek.
Název „pravděpodobný výdělek“ napovídá, že se jedná o tak konstruovaný výdělek, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, kdyby po celé kalendářní čtvrtletí pracoval. Lze jej stanovit mnoha různými způsoby. Jedním z nich je použití průměrného výdělku jiných zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou nebo podobnou práci. Dalším způsobem stanovení pravděpodobného výdělku je kalkulace na základě základního platu a odměn. Kalkulace pravděpodobného výdělku ze základního platu a odměn vychází z přepočtu těchto mzdových složek na jejich čtvrtletní souhrn. Vzhledem k tomu, že takto vypočtená mzda má nominální výši, je třeba při jejím výpočtu na základní časovou jednotku (hodinu nebo den) použít nominální fond pracovní doby v daném čtvrtletí.
Pakliže tedy zaměstnanci skončí pracovní poměr ve IV. čtvrtletí 2014, bude nutné pro stanovení odstupného použít pravděpodobný výdělek.