Započítává se práce přesčas pro účely vzniku nároku na dovolenou a na její prodloužení?
Práce přesčas se pro účely vzniku nároku na dovolenou i na její prodloužení nezapočítává (nepřihlíží se k ní). Práce přesčas se pro vznik nároku na dovolenou nezapočítávala ani v právní úpravě platné do 31. 12. 2020.
Bohužel to v právní úpravě není výslovně uvedeno, což je škoda. Musíme to proto vysvětlit výkladem.
Z nové právní úpravy dovolené vyplývá, že práce přesčas se pro účely vzniku nároku na dovolenou a nároku na její prodloužení nezapočítává a ani se započítávat nemůže.
Vyplývá to především z toho, že pro vznik nároku na dovolenou je rozhodující odpracování stanovené týdenní pracovní doby. Z ustanovení zákoníku práce o pracovní době vyplývá, že stanovená týdenní pracovní doba je a vždy byla bez práce přesčas a rozvrhuje se do směn, které jsou bez práce přesčas. Definice směny je uvedena v § 78 odst. 1 písm. c) zák. práce, kde je mimo jiné uvedeno, že směna je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas.
Asi bude vhodné zde uvést definici práce přesčas, která je uvedena v § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce. Zde je uvedeno: „prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.“
Závěr: Z nové právní úpravy dovolené vyplývá, že práce přesčas se pro účely vzniku nároku na dovolenou i nároku na její prodloužení (§ 213 odst. 5 zák. práce) nezapočítává.
