Jedná se o zvláštní druh pracovněprávní odpovědnosti, kde jako u odpovědnosti za schodek se předpokládá zavinění zaměstnance, tj. zaměstnanec musí prokazovat, že ztrátu svěřených předmětů nezpůsobil. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů je v § 255 zákoníku práce upravena na stejných principech jako odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování.
Předpoklady této odpovědnosti jsou:
a) existence platného pracovněprávního vztahu
Pracovněprávním vztahem je myšlen pracovní poměr nebo vztah vzniklý na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
b) písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu
Dalším předpokladem pro vznik tohoto druhu odpovědnosti je písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu (nebo předmětů). V písemném potvrzení o svěření musí být svěřený předmět konkrétně uveden (identifikován). Převzetí předmětů musí zaměstnanec potvrdit podpisem. Svěření předmětů více zaměstnancům a jejich společnou odpovědnost zákon v tomto případě neumožňuje. V písemné potvrzení obvykle bývá uvedena i doba vrácení předmětu.
Jestliže by hodnota svěřeného předmětu byla vyšší než 50 000 Kč, musela by být uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů a zaměstnanci by muselo být 18 let.
c) předmět, který je způsobilý být předmětem písemného potvrzení
Musí jít o takové předměty, které se užíváním nespotřebují a kde lze na zaměstnanci rozumně požadovat jejich vrácení. Dalším charakteristickým znakem svěřených předmětů je možnost zaměstnance mít je stále ve své dispozici. Talovým předmětem mohou být např. pracovní oděv a obuv, tašky, nářadí, nástroje, kalkulačky, mobilní telefony, osobní záznamníky, notebooky atd. Naopak jím nemohou být např. přístroje v kancelářích a dílnách, zařízení kanceláří, prodejen a provozoven, osobní automobil, nástroje, které používá více zaměstnanců apod.
d) vznik škody ve formě ztráty tohoto předmětu
Tento druh odpovědnosti se vztahuje pouze na ztrátu svěřeného předmětu, přičemž jeho nevrácení se rovná ztrátě. Nevztahuje se na poškození svěřeného předmětu. Při poškození svěřeného předmětu se jedná o obecnou odpovědnost, tj. zaměstnavatel musí zaměstnanci prokázat, že svěřený předmět poškodil.
e) zavinění zaměstnance se zde předpokládá
Jak je výše uvedeno, zavinění se v tomto případě zvláštního druhu odpovědnosti za škodu předpokládá, tj. zaměstnanec musí prokázat, že ztrátu svěřených předmětů nezpůsobil. Pokud jde o výši náhrady škody, obdobně jako u odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách i zde platí zásada, že zaměstnanec za škodu vzniklou ztrátou svěřených předmětů odpovídá v plné výši. Není zde tedy stanoven limit čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku, jako je tomu u obecné odpovědnosti.
