Novelizace zákona o inspekci práce

Podle zákona o inspekci práce se fyzická osoba dopustí přestupku na úseku rovného zacházení a právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku rovného zacházení tím, že

a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,

b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),

c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,

d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu.

Zákon o inspekci práce současně stanoví, že za výše uvedené přestupky a správní delikty lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč. Naproti tomu zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanoví, že se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona, za což jí lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Je tudíž nedůvodné, aby za porušení zákazu diskriminace nebo zajištění rovného zacházení podle zákona o zaměstnanosti byla ukládána pokuta do 1 000 000 Kč, avšak za stejné protiprávní jednání se stejnou závažností byla podle zákona o inspekci práce ukládána pokuta do 400 000 Kč. Jestliže se vychází ze skutečnosti, že zákon o zaměstnanosti se uplatňuje při přijímání zaměstnanců do práce a v průběhu trvání pracovněprávního vztahu, resp. při jeho ukončování, jde o porušení zákoníku práce postižitelné podle zákona o inspekci práce. Potom je neopodstatněné, že za diskriminaci či nerovnost při přijímání do pracovního poměru může být uložena daleko vyšší pokuta než při takovémto protiprávním jednání v jeho průběhu či při jeho skončení, například při propouštění. Z tohoto důvodu se navrhuje sjednocení výše sankce v obou předpisech, kdy kontrolou dodržování zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce je zde nadán stejný správní orgán, a to následovně. Od 1. ledna 2015 zákon o inspekci práce nově stanoví, že za přestupek a správní delikt podle písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč a za přestupek a správní delikt podle písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, stanoví, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

Ačkoli se v zákoníku práce stanoví maximální možný rozsah práce, který lze konat na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tento rozsah je praxi často překračován, aniž by byla v zákoně o inspekci práce explicitně stanovena skutková podstata přestupku a správního deliktu, která by umožňovala toto jednání postihovat. Proto zákon o inspekci práce nově od 1. ledna 2015 stanoví, že fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Za tento přestupek a správní delikt lze nově uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. Tato výše pokuty vychází z toho, že se jedná o velmi frekventované porušení, sloužící často k zastírání výkonu nelegální práce.

Současně se stanoví zvýšení možné sankce při naplnění obecné skutkové podstaty správního deliktu, kterého se dopustí právnická osoba a přestupku, kterého se dopustí fyzická osoba na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách a skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Současná maximální výše do 300 000 Kč se jeví jako podhodnocená zejména s ohledem na to, jaké dílčí případy protiprávního jednání zaměstnavatele, například při skončení pracovního poměru, se v praxi objevují (neuvedení výpovědního důvodu nebo okamžité zrušení pracovního poměru, pro které není žádný uznatelný důvod). Za tento správní delikt a přestupek bude možné nově uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán. Zákon o inspekci práce v současnosti stanoví, že odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, uplynul-li 1 rok od zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Toto ustanovení se nyní ze zákona o inspekci práce vypouští a zákon o inspekci práce od 1. ledna 2015 sjednocuje znění ustanovení upravujícího zánik odpovědnosti shodně s právní úpravou v zákoně o zaměstnanosti.

Zákon o zaměstnanosti a řada dalších zákonů (například zákon o ochraně veřejného zdraví a zákon o zdravotních službách) stanoví, že právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Zákon o inspekci práce postrádá tuto právní úpravu liberace (tzv. vyvinění), která je v případě objektivní odpovědnosti právnických a podnikajících fyzických osob významná. Není důvod pro takovýto rozdíl mezi zákonem o zaměstnanosti a zákonem o inspekci práce, které se týkají správních řízení vedených stejnými správními orgány, tj. orgány inspekce práce, proto se tato právní úprava stává od 1. ledna 2015 nově i součástí zákona o inspekci práce.