Zaměstnavatel po zaměstnancích požaduje, aby si „napracovali“ státní svátek z důvodu uzavření provozovny tento den. Má na to právo?
Pokud se jedná o vztah pracovní doby a svátku, může v praxi nastat několik situací. Zaměstnanci na den svátku připadne naplánovaná směna a on ji odpracuje. Zaměstnanci náleží náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek nebo po dohodě se zaměstnavatelem příplatek za práci ve svátek nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku.
Pokud zaměstnanec měl ve svátek pracovat, neboť měl naplánovanou směnu, ale směna mu odpadla v důsledku omezení provozu nebo uzavření provozovny, pak se tato doba posuzuje jako výkon práce, započítává se do stanovené týdenní pracovní doby a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku místo mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
Připadne-li svátek na den, kdy zaměstnanec neměl pracovat, neboť neměl naplánovanou směnu, nemá to žádný vliv na jeho rozvrh pracovní doby, neboť on v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby má svůj rozvrh směn, kdy má směny naplánované na jiné dny a on prostě svoji stanovenou týdenní pracovní dobu naplní v průměru až za celé vyrovnávací období.
Pokud má zaměstnanec měsíční mzdu, ta je bez ohledu na počet odpracovaných hodin v každém měsíci neměnná, pokud má hodinovou mzdu, náleží mu mzda za skutečně odpracované hodiny v daném měsíci. Z toho jednoznačně vyplývá, že není důvod, aby zaměstnavatel požadoval po zaměstnanci jakési napracování svátku.
