Jestliže u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, plní zaměstnavatel povinnosti uvedené v § 276 až § 280 zákoníku práce vůči všem zaměstnancům - to vyplývá právě z § 276 zákoníku práce. Je logické, že tyto povinnosti nemá vůči fyzickým osobám, které u něho nejsou v pracovním poměru.
Pokud však u zaměstnavatele působí odborová organizace, která zde plní funkci zástupce zaměstnanců, zaměstnavatel musí jednat s jejím orgánem stanoveným stanovami této odborové organizace. Jestliže by zaměstnavatel odmítl s tímto odborovým orgánem jednat z toho důvodu, že jeho členem není zaměstnanec, porušil by tím platné právní předpisy, zejména čl. 27 Listiny základních práv a svobod, protože by tím závažným způsobem zasáhl do ústavního práva občanů odborově se organizovat. Dále by tímto jednáním porušil Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod číslem 470/1990 a je proto součástí našeho právního řádu. Zde je mimo jiné uvedeno, že organizace pracovníků a zaměstnavatelů požívají při ustavování, činnosti nebo správě svých organizací náležité ochrany proti jakémukoli zasahování jedněch do záležitostí druhých, ať již přímému, či prostřednictvím zástupců nebo členů.
V závěru bude vhodné uvést, že zaměstnavatel musí jednat s celým odborovým orgánem. Vyplývá to mimo jiné z § 286 odst. 2 zákoníku práce.
