Jak se počítá příspěvek na bydlení

  • Zveřejněno: 08.05.2016
  • Autor: JUDr. Jitka Kocianová, poradkyně Sdružení nájemníků ČR (SON) Praha

Bydlím v nájmu. Náklady za toto bydlení jsou už neúnosné. Slyšel jsem o příspěvku na bydlení, ale nevím, jak se počítá. Můžete mně výpočet nějak objasnit? S podmínkami, které musím podle zákona splňovat, jsem se již seznámil na internetu.

V dotazu uvádíte, že jste se již s podmínkami vzniku nároku na příspěvek na bydlení seznámil. Proto se ve své odpovědi budu skutečně věnovat tomu, jak se spočítá výše příspěvku na bydlení. Ještě než začneme počítat, je třeba znát tabulky normativních nákladů pro byty v nájmu a pro byt družstevní nebo ve vlastnictví a dále tabulku nákladů srovnatelných s nájemným a tabulku měsíční výše částek, které se započítávají za pevná paliva, které pro každý rok vydává vláda svým nařízením. Pro rok 2016 je to nařízení vlády č. 395/2015 Sb. Naleznete je např. na www.zakonyprolidi.cz nebo na www.mpsv.cz.

Nyní k výpočtu příspěvku na bydlení. Výše příspěvku na bydlení (PB) se stanoví jako:

  • rozdíl mezi normativními náklady na bydlení (NNnB) a násobkem rozhodného příjmu (RP) a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35)
  • nebo rozdíl mezi skutečnými náklady (SNnB), jsou-li nižší než normativní a násobkem rozhodného příjmu (RP) a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35),

počítáme podle vzorce

  • PB = NNnB (SNnB) – (RP × 0,30)
  • Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Tabulky životního minima rodiny nalezneme zde: http://www.mpsv.cz/cs/874.

Příklady výpočtu příspěvku na bydlení pro rok 2016

1. příklad
Manželé Novákovi bydlí ve vlastním bytě v Ostravě. Mají dvouletou dceru. Paní Nováková pobírá pouze rodičovský příspěvek 7 600 Kč. Pan Novák má průměrnou čistou měsíční mzdu 12 000 Kč. Dále pobírají přídavek na dítě 500 Kč. Skutečné měsíční náklady na bydlení, tj. příspěvky na správu domu a pozemku, služby, včetně plateb za vodu, elektřinu a plyn, činí 8 120 Kč. Mají nárok na příspěvek na bydlení?

  • Náklady na bydlení ve výši 8 120 Kč přesahují 30 % příjmů rodiny. Příjmy rodiny jsou 20 100 Kč (7 600 Kč + 2 000 Kč + 500 Kč), 30 % z rodinných příjmů je 6 030 Kč. Současně 30 % příjmů rodiny Novákových není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení dle tabulky, Ostrava, r. 2016, 3 osoby (tj. 9 316 Kč). Rodina Novákových má tedy nárok na příspěvek na bydlení.
  • Výše příspěvku na bydlení bude 2 090 Kč (8 120 Kč – 6 030 Kč), tedy rozdíl mezi skutečnými náklady (protože jsou nižší než normativní náklady) na bydlení a 30 % příjmu rodiny Novákových.

2. příklad
Manželé Černí bydlí v nájemním bytě v Brně. Mají dvouletého syna. Paní Černá pobírá pouze rodičovský příspěvek 7 600 Kč. Pan Černý má průměrnou čistou měsíční mzdu 15 000 Kč. Dále pobírají přídavek na dítě ve výši 500 Kč. Výše měsíčního nájemného včetně průměrných měsíčních plateb za vodu, elektřinu a plyn činí 12 500 Kč. Jak vysoký dostanou příspěvek na bydlení?

  • Náklady na bydlení ve výši 12 500 Kč přesahují 30 % příjmů rodiny. Příjmy rodiny jsou 23 100 Kč (7 600 Kč + 15 000 Kč + 500 Kč), 30 % z rodinných příjmů je 6 930 Kč. Současně 30 % příjmů rodiny Černých není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení dle tabulky, Brno, r. 2016, 3 osoby (tj. 12 277 Kč). Rodina Černých má tedy nárok na příspěvek na bydlení.
  • Výše příspěvku na bydlení bude činit 5 347 Kč (12 277 Kč – 6 930 Kč), tedy rozdíl mezi normativními náklady (protože skutečné náklady jsou vyšší než normativní náklady) na bydlení a 30 % příjmu rodiny Černých.

3. příklad
Paní Nová, osamělá matka, žije v nájemním bytě v obci do 10 000 obyvatel se synem 6 let a dcerou 2 roky. Měsíčně pobírá na dceru rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč, výživné na obě děti ve výši 2 000 Kč, přídavek na dítě 500 Kč a 610 Kč. Nájemné a služby v bytě činí každý měsíc 5 000 Kč. Jaká bude výše příspěvku na bydlení?

  • Náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč přesahují 30 % příjmů rodiny. Příjmy rodiny jsou 6 900 Kč (3 800 Kč + 2 000 Kč + 1 100 Kč), 30 % příjmů je 2 070 Kč. Současně 30 % příjmů paní Nové není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení dle tabulky, obec do 10 000 obyvatel, r. 2016, 3 osoby, 9 890 Kč. Životní minimum této rodiny je dle zákona 7 020 Kč, příjem do rodiny je tedy nižší než životní minimum rodiny, proto při výpočtu příspěvku na bydlení použijeme výši životního minima této rodiny 7 020 Kč a z toho 30 %, což je 2 106 Kč.
  • Výše příspěvku na bydlení bude 2 894 Kč (5 000 Kč – 2 106 Kč), tedy rozdíl mezi skutečnými náklady na bydlení (protože jsou nižší než normativní náklady) a 30 % z životního minima rodiny paní Nové.

Pro vlastní výpočty lze využít i některé internetové kalkulačky.

 

 

 

  • Zdroj: oskovo.cz, Kovák