Dosáhl jsem důchodového věku a nepřerušil jsem zaměstnání. O důchod jsem si nepožádal. Slyšel jsem, že při pozdějším přiznání starobního důchodu dojde k jeho zvýšení. Jak dlouho je třeba pracovat bez důchodu a jaký vliv by na zvýšení důchodu měla má případná pracovní neschopnost?
Nejprve uveďme postup výpočtu řádného starobního důchodu, přiznaného právě k důchodovému věku. Starobní důchod se skládá ze základní výměry, jejíž výše základní výměry starobního důchodu činí 9 % průměrné mzdy měsíčně. K tomu náleží procentní výměra, na kterou vznikl nárok podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Ta činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění. Zákon uvádí, které náhradní doby se při výpočtu započítávají pouze v rozsahu 80 % a které v rozsahu 100 %.
Jak je tomu při výpočtu starobního důchodu v případě určité doby práce „na procenta“, tedy výdělečné činnosti bez pobírání starobního důchodu, na který již vznikl nárok? V zásadě se výše procentní výměry starobního důchodu vypočteného podle předchozího odstavce zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na řádný starobní důchod a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a přitom starobní důchod nepobíral, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu.
Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují, a pro účely výpočtu se odečítají:
- doby pracovního volna bez náhrady příjmu
- doby neomluvené nepřítomnosti v práci,
- doby dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty,
- doby karantény,
- doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
Další celý rok pojištění, a tedy 1,5 % VZ, lze někdy získat i napracováním kratší doby než 90 kalendářních dnů, pokud právě tato doba „chybí“ do dalšího násobku 365. Pojištěnec si podává žádost, kde uvádí rozsah této doby.
