Práva a povinnosti vyplývající z jednotlivých pracovních poměrů se posuzují zásadně samostatně. Nárok na dovolenou vyplývá z dalšího pracovního poměru za stejných podmínek jako z prvního pracovního poměru.
Pokud zaměstnanec čerpá dovolenou ve stejné době jak z prvního, tak z dalšího pracovního poměru, průměrný výdělek pro náhradu mzdy za tyto dovolené se zjišťuje z každého samostatně.
Ve druhém pracovním poměru budou pro zaměstnance týdnem dovolené tři dny a za každý den čerpání dovolené obdrží náhradu mzdy ve výši pětihodinového průměrného výdělku.
