Nadstandardní příjmy a sociální pojištění

  • Zveřejněno: 06.09.2016
  • Autor: Ing. Marcela Hříbalová, úsek odborové politiky OS KOVO

V České republice je zaveden pro výpočet sociálního pojištění maximální vyměřovací základ (strop pro platbu pojistného). Platba sociálního pojištění ze strany zaměstnance je tedy omezena shora. Maximální vyměřovací základ je v Česku stanoven od roku 2008. V letech 2010 až 2011 činil maximální vyměřovací základ pro platbu 72násobek průměrné mzdy, od roku 2012 činí maximální vyměřovací základ v daném roce 48násobek průměrné mzdy.

Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán:

  • jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ, to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele;
  • u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném.

Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

Snížení maximálního vyměřovacího základu ze 72násobku na 48násobek způsobilo posílení principu zásluhovosti při výpočtu důchodu (občané s vysokými příjmy, kteří odvádějí v produktivním věku vysoké sociální pojištění, mají vlivem redukce při výpočtu důchodu důchod vyšší než občané s nízkými příjmy většinou pouze o desítky procent).

Jestliže v průběhu roku dosáhne zaměstnanec maximálního vyměřovacího základu během roku, tak od tohoto měsíce přestane odvádět sociální pojištění. Naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, ve kterém bylo zákonného limitu dosaženo.

Pro rok 2016 činí maximální vyměřovací základ částku 1 296 288 Kč. Zaměstnanec může tedy na sociálním pojištění zaplatit maximálně za celý rok 84 259 Kč (6,5 % z 1 296 288 Kč). Zjednodušeně lze říci, že sociální pojištění se odvádí do průměrné měsíční mzdy 108 024 Kč (1 296 288 Kč / 12 měsíců).

 

 

 

 

  • Zdroj: oskovo.cz, Kovák