Současní padesátníci a šedesátnici, tedy lidé, kterým se důchodový věk kvapem blíží, si nejčastěji na stáří spoří prostřednictvím úložek v tzv. třetím pilíři. Populární jsou u nich i další konzervativní produkty - běžný či spořicí účet a stavební spoření. Investice pro tvorbu renty využívá jen necelá šestina starší populace.
Průzkum agentury Ipsos pro společnost Broker Consulting poukázal na velkou finanční konzervativnost starší generace Čechů. Lidé ve věku 50 až 65 let si sice na stáří, tedy dobu, kdy odejdou do penze, spoří, využívají však především produkty s nízkým, resp. nulovým zhodnocením.
Bezkonkurenčně nejvíce využívanými jsou produkty třetího pilíře, tedy penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Pro tvorbu rezerv na stáří je využívají čtyři z pěti oslovených.
Téměř dvě třetiny z tisícovky oslovených Čechů starších 50 let peníze na důchod ukládají na běžné či spořicí účty. „Volit spořicí, či dokonce běžný účet pro tvorbu rezervy na důchod se jeví jako velmi špatné rozhodnutí. Kvůli nízkému až nulovému úročení, které rozhodně nepokryje inflaci, peníze každý rok ztrácí na kupní síle. Pokud se bude inflace pohybovat plus minus okolo cíle České národní banky, tak kupní síla sta tisíc korun za dvacet let klesne asi o třetinu,“ upozornil Martin Novák ze společnosti Broker Consulting.
Průzkum také ukázal, že budoucí čeští penzisté nemají nijak zásadní obavy z finančních dopadů odchodu do důchodu. „Nějak bylo, nějak bude. Myslím, že i v penzi zvládnu ufinancovat vše, co potřebuji“, byla nejčastěji zmiňovaná odpověď, kterou uvedly dvě pětiny lidí.
Každý zhruba sedmý oslovený též obavy nemá, cítí se být finančně zajištěn na několik let dopředu. Tři lidé ze sta spoléhají buď na pomoc příbuzných, ale i státu.
Na druhou stranu více než čtvrtina lidí ve věku 50 až 65 let bezstarostnost většiny oslovených nesdílí. Naopak mají velké obavy a bojí se, že si i v době zaslouženého odpočinku budou muset přivydělávat, aby pokryli své základní potřeby.
Podle Českého statistického úřadu je hranice příjmové chudoby stanovena na 11 693 korun pro domácnost jednotlivce a nejčastěji se týká matek samoživitelek a především pak žen, které žijí samy a je jim více než 65 let.
„Pro takovéto domácnosti pak může být fatální i nečekaný výdaj ve výši zhruba deset tisíc korun. Ke konci roku jsme v tuzemsku měli 2 410 080 starobních důchodů. Tento počet ale bude postupně narůstat. Průměrná výše starobní penze byla na konci roku 2018 celkem 12 418 korun. Statisticky vyšší důchod mají muži, a to v průměru 13 683 korun. Naopak průměrný důchod ženy byl 11 281 korun. Je třeba poznamenat, že na průměrný důchod rozhodně nedosáhnou všichni penzisté,“ přiblížil fakta Novák.
Podle odborníků je alarmující zjištění, že každý sedmý oslovený nemá vůbec ponětí, v jakém stavu se nacházejí jeho finance nyní, natož jak to bude po odchodu do důchodu.
Stáří a s ním spojený odchod do důchodu s sebou nese i různé obavy starší generace z této životní etapy. A čeho se Češi obávají úplně nejvíc? Výrazně převládají nemoci a s nimi spojená závislost na pomoci druhých, obavu z nich vyjádřily tři pětiny oslovených.
S velkým odstupem následuje obava ze samoty, ze ztráty partnera či partnerky (14 procent). Každý desátý starší Čech se obává, že ho v důchodu potkají finanční problémy.
Na druhou stranu každý sedmý Čech se v důchodu ničeho zásadního neobává.
