Pracovněprávní vztahy

V současné době je velmi diskutovaným tématem zrušení karenční doby tj. poskytování náhrady mzdy zaměstnanci až po uplynutí prvních 3 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti.  Poslanecké a senátorské iniciativy obsahující návrhy na zrušení karenční doby a poskytování náhrady hned od prvého dne nemoci, vyvolaly i širší diskusi nad tématem nemocnosti zaměstnanců a jejich zabezpečení v době nemoci.    

Zákoník práce uzavření pracovního poměru na dobu určitou umožňuje, ale zároveň značně omezuje. Předně je možné jej sjednat nejdéle na dobu 3 let. Sjednanou dobu, která může být a v praxi samozřejmě většinou bývá mnohem kratší, je pak možné prodloužit na další dobu určitou nejvýše dvakrát, opět pokaždé na maximálně 3 roky. To platí i v případě, že se stávající pracovní poměr s uplynutím sjednané doby neprodlužuje, ale uzavírá se nový, ať už bezprostředně navazující nebo s určitou přestávkou.

Data hýbou světem, a to nejen tím ekonomickým, ale i politickým. Jednotný digitální trh je jednou z hlavních priorit současné Junckerovy komise a témata související s digitálním prostředím se proto velmi často objevují i na programu evropských zákonodárců. Jedna z těchto zásadních politických agend se nyní po téměř čtyřech letech uzavřela. V polovině dubna totiž schválil Evropský parlament nová pravidla pro ochranu osobních údajů, která zásadním způsobem mění povinnosti všech subjektů, která nějakým způsobem zpracovávají osobní data svých klientů.

Je zcela běžné, že zaměstnanci přicházejí do styku s informacemi, o kterých by měli zachovávat ve větším či menším rozsahu mlčenlivost. Nemusí se jednat přímo o obchodní tajemství ve smyslu občanského zákoníku, ale i o další informace související s činností zaměstnavatele, popř. skutečnosti týkající se klientů, jejichž vyzrazení by mohlo být jednáním v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a mohlo by jej poškodit při jeho podnikatelské činnosti.

Výpočet čisté mzdy, kterou obdrží zaměstnanec na svůj bankovní účet, a za kterou může nakupovat zboží a služby ovlivňují nejenom sazby daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, ale i další legislativní parametry.

Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jde o specifickou překážku v práci – tzv. částečnou nezaměstnanost (§ 209 zákoníku práce).