Doporučený postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna zaměstnanci k testování, očkování, případně k doprovodu rodinného příslušníka k očkování

  • Zveřejněno: 06.02.2021
Doporučený postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna zaměstnanci k testování, očkování, případně k doprovodu rodinného příslušníka k očkování, v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2.
 
Vzhledem k četným dotazům zaměstnanců i zaměstnavatelů, jak z pracovněprávního hlediska posuzovat nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu podrobení se antigennímu nebo PCR testu na přítomnost COVID-19, očkování proti onemocnění způsobenému tímto koronavirem, popřípadě z důvodu nezbytnosti doprovodu rodinného příslušníka k očkování, Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje následující postup:
 
I.
 
1. Ve všech výše uvedených případech se za splnění podmínek stanovených právním předpisem jedná o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci,
a to bez ohledu na to, zda se zaměstnanec podrobil testování nebo očkování dobrovolně nebo v souvislosti s výkonem práce.
 
2. Podle právního názoru ministerstva lze situaci, kdy se zaměstnanec podrobí provedení antigenního nebo PCR testu nebo očkování, posoudit jako ošetření podle bodu 1 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen „nařízení vlády“). Rovněž také doprovod jiné osoby k provedení očkování, je-li nezbytný, lze podřadit pod bod 8 téže přílohy k nařízení vlády.
 
3. V případě, že se zaměstnanec podrobil očkování v souvislosti s výkonem práce, lze v této situaci postupovat podle bodu 2 přílohy k nařízení vlády.
 
4. Situace uvedené v bodech II. až IV. tohoto doporučení představují jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“).
 
5. Zaměstnanci přísluší po dobu těchto překážek v práci pracovní volno, popřípadě pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu za podmínek uvedených v příslušných bodech přílohy k nařízení vlády.
 
II.
Podrobení se antigennímu nebo PCR testu ke zjištění pozitivity na COVID-19 nebo očkování proti onemocnění COVID-19
 
Podle bodu 1 přílohy k nařízení vlády:
a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
 
b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).
 
III.
Očkování zaměstnance proti COVID-19 v souvislosti s výkonem práce
Podle bodu 2 přílohy k nařízení vlády:
 
Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
 
Podle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce:
Zaměstnavatel je v tomto případě povinen nahradit zaměstnanci případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši jeho průměrného výdělku.
 
IV.
Doprovod k provedení očkování proti onemocnění COVID-19
Podle bodu 8 písm. a) přílohy k nařízení vlády:
 
Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem
stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
 
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
 
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě
7 přílohy k nařízení vlády.
 
V.
Povinnosti zaměstnance v souvislosti s překážkou v práci
Zaměstnanec má v souvislosti s překážkami v práci na jeho straně povinnosti vůči zaměstnavateli stanovené v § 206 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.
 
Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.
 
 
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí