Do roku 2026 bude Česko čerpat téměř 200 miliard korun z evropského fondu pro obnovu a modernizaci ekonomiky. Vláda žádá EU o schválení 123 projektů. Co všechno se v jejich seznamu skrývá a jak můžou proměnit českou infrastrukturu, veřejnou správu a podnikatelské prostředí? iROZHLAS

Mezi lidmi je po vynucené pauze v nakupování enormní množství peněz. Česká národní banka (ČNB) počká, až bude Česká republika proočkovaná, a pak peníze zdraží, řekl serveru Seznam Zprávy Byznys viceguvernér ČNB Marek Mora.

V následujících letech násobně přibude fotovoltaických elektráren. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na pondělní tiskové konferenci, podle zpravodajství České televize, řekl, že Modernizační fond by mohl do roku 2030 zvýšit jejich instalovaný výkon v republice ze současných 2,2 gigawattu na sedm až 14 gigawattů (GW), záležet podle něj bude na ceně emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

Dostat české potraviny na pulty velkých obchodů, jejichž majitelé ovládají většinu tuzemského maloobchodního trhu, je pro výrobce stále obtížnější. Situaci komplikují nespravedlivé obchodní praktiky, s nimiž se podle průzkumu Agrární komory ČR setkala většina respondentů z řad členské základny této profesní organizace. Nejčastěji popisovali odběr zboží za podnákladové ceny, příspěvek na propagaci nebo nutnost podílet se na slevové akci obchodu.

V informační zprávě přijaté na dubnovém plenárním zasedání poskytl Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na žádost Komise doplňkové hodnocení toho, do jaké míry jsou nástroje a opatření současné společné zemědělské politiky (SZP) EU 2014– Rok 2020 přispěl k vyváženému územnímu rozvoji ve venkovských oblastech se zaměřením zejména na sociálně-ekonomické aspekty.

Růst průměrné mzdy podle odhadů analytiků oslovených ČTK v letošním prvním čtvrtletí v Česku zpomalil na 2,7 až 4,6 %. Po zohlednění inflace tak průměrná mzda podle odhadů stoupla o 0,5 až 2,4 %. Ekonomové upozornili, že odhadovat vývoj průměrné mzdy je kvůli koronaviru komplikované.

 

Nicméně se shodují, že vliv na zpomalení růstu mělo zrušení superhrubé mzdy, když výdělky lidem stouply i bez zvyšování mezd. Dalším faktorem je samotná pandemie, kdy řada lidí pobírala náhradu mzdy nebo ošetřovné.