Právní poradna

Maďarský zaměstnanec si u Soudního dvora EU stěžoval, že má málo povinného odpočinku mezi směnami v zaměstnání. A protože soud rozhodl v jeho prospěch, má český zákoník práce problém. Podobně jako ten maďarský totiž jasně nerozlišuje délku denní a týdenní doby odpočinku mezi směnami. Aktuálně

Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz a podle lékařského posudku pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce. Zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci, ani nedal výpověď podle § 52 písm. d) zákoníku práce. Zřejmě proto, aby mu nemusel vyplatit odstupné. Zaměstnanec se domáhal náhrady škody. Jak rozhodly soudy?

Od kdy vzniká zaměstnanci nárok na úroky z prodlení z dlužné mzdy? Již po marném uplynutí termínu výplaty mzdy, nebo až po uplynutí splatnosti mzdy? měšec

Zaměstnankyně se obrátila na soud v případě šikany ze strany svojí nadřízené. Požadovala zveřejnění omluvy a odškodné. Jak rozhodly soudy?

Soudní praxe ukazuje, že zaměstnavatelé přistupují k podání výpovědi pro nadbytečnost i u zaměstnanců, s jejichž prací nejsou spokojeni, anebo se s nimi chtějí rozloučit z jiných důvodů. V takovém případě je však nadbytečností zastírán jiný výpovědní důvod. E15