V roce 2016 bylo v České republice nově hlášeno celkem 47 379 případů pracovní neschopnosti z důvodu vzniku pracovních úrazů, z toho 14 787 pracovních úrazů utrpěly ženy. Celkově 46 713 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se14 611 pracovních úrazů stalo ženám. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomnov průměru 7 036 osob, tj. o 2 osoby méně než v roce 2015.
V roce 2016 však došlo k nárůstu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2015. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2007–2016 došlou pojištěných mužů ke snížení počtu pracovních úrazů o 4 %, zatímco u žen naopak ke zvýšení o 4 %. Pojištěné osoby v roce 2016 byly evidovány v poměru ženy 49,1 % – muži 50,9 %. Pracovní úrazovost se v ČRv roce 2016 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti.
V roce 2016 bylo vykázáno 104 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů méně než v roce 2015. Četnost těchto úrazů na 10 000 pojištěnců tím meziročně klesla. Počet případů byl obdobný jako v roce 2009.K největšímu procentnímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 14,3 % a těžbaa dobývání (B.) o 11,5 %. K největšímu poklesu počtu případů došlo v odvětví zásobování vodou; činnostis odpady (E.), a to o 3,9 %. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu „živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly“ a „stroje a zařízení mobilní a stabilní“, nárůst vykázala skupina „pozemní vozidlaa ostatní dopravní prostředky“.
Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl proti roku 2015 o 2,3 %. Počet pojištěnců také meziročně stoupl, a to o 1,4 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů nárůstem tohoto ukazateleo 1,0 %. Zvýšil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 0,3 %) a průměrný denní stav práce neschopných stagnoval. Průměrné procento pracovní neschopnosti mírně kleslo (o 1,3 %). Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2013 maximální hodnoty 55,7 kalendářního dne, v roce 2015 pak 55,4 a v roce 2016 poklesla na 54,4 kalendářního dne.
Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2016 skupina „materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %).U závažných pracovních úrazů to byla skupina „budovy, konstrukce, povrchy“ (35 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “pozemní vozidla“ (45 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých. Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů bylo „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu,a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s
