RIA – nástroj, který neumíme dobře používat

  • Zveřejněno: 28.05.2016

Neuplyne ani týden, aby nebyl do připomínkového řízení předložen legislativní návrh, který je doprovázen rozsáhlou diskusí na téma dopadů na tu či onu skupinu obyvatel, nebo veřejných rozpočtů. Diskuse je vedena ostře, ovšem často s tak odlišnými údaji, že běžný pozorovatel neví, co si má ze záplavy informací vybrat. A přesto existuje nástroj, který má doprovázet každý nový legislativní návrh. Tím nástrojem je  komplexní hodnocení dopadu regulace (Regulatory Impact Assessment – RIA).  Toto hodnocení by mělo velmi detailně popsat, jaké dopady zavedení předkládaného návrhu přinese na straně veřejné správy (tedy nejen ministerstev a jejich přímo řízených organizací, ale také krajských a obecních úřadů), podnikatelů i občanů. Dopady mají být popsány jak na období implementace, ale i na období, kdy bude daný předpis platit a bude nutné jej dodržovat (a vynucovat).  Pokud se zaměříme na aktuálně dostupné analýzy, které jsou součástí důvodových zpráva legislativních návrhů, často nám uváděná čísla připadají podezřelá. Jakoby jejich úkol byl pouze podpořit daný návrh v té či oné variantě a o skutečné vyčíslení dopadů by ani nešlo. A tak se nabízí zásadní otázka, proč platit úředníky, kteří se těmito analýzami intenzivně zabývají, když výsledek jejich práce je vhodným cílem úspěšných odborných pochyb? Pravda je, že bychom se měli spíše zeptat, proč je toto hodnocení důležité?  Odpověď je jednoduchá. Jen soustavný proces vytváření příznivějšího podnikatelského prostředí, zajistí podmínky pro udržitelný růst spolu s řešením sociálních a hospodářských problémů. To ale vyžaduje systematické zavádění takových právních úprav, které zajistí nákladově nejefektivnější a nejúčinnější procesy a zbytečně nezatěžují nikoho z dotčených (veřejná správa, podnikatelé i obyvatele). Z toho vyplývá, že i proces vyhodnocování dopadů musí být systematický, respektive, že by se i po přijetí dané legislativy mělo z původní analýzou dále pracovat a ověřovat, zda původní hodnocení dopadů zavedení a dodržování daného právního předpisu bylo správné. Vždyť zásadní rozdíly mezi očekávaným a reálným může znamenat například zásadní chybu v implementaci daného právního předpisu. Včasné vyhodnocení ex post může případné škody umenšit. Jak se ovšem již v prvotním legislativním procesu dobrat k správnému hodnocení předkládaného hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA? Již několik let je k dispozici praktický a konkrétní návod pro úředníky odpovídající za předběžné vyhodnocení dopadů a to v podobě několika metodik, které vydávala a vydávají některá ministerstva. A stejně jako poslouží poctivě čtoucímu úředníkovi, poslouží i zástupcům nevládního sektoru, kteří mohou v rámci například  meziresortního připomínkového řízení identifikovat chyby a uplatnit k zásadní připomínky i k doprovodným analýzám. Metodiky obsahují praktické a konkrétní návody jak správně zpracovat ex ante odhad dopadů spojených s přijetím nových návrhů regulace, (což je aplikovatelné i při jejich ověřování v rámci legislativního procesu), ale také i při ex post vyhodnocování úspěšnosti vlastní implementace.

Pokud se zabýváte připomínkováním legislativních návrhů, můžete tyto metodiky nalézt na internetových stránkách jednotlivých ústředních správních úřadů České republiky, které se věnují hodnocení dílčích oblastí regulace. Pro příklad uvádíme některé z nich:

 Metodika hodnocení dopadů regulace na administrativní zátěž občanů, včetně dopadů na soukromí, ÚV ČR 2015;

 Metodika hodnocení rizik v rámci hodnocení dopadů regulace (RIA), ÚV ČR 2015;

Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, MV 2007;

 Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů, MPO 2013;

 Certifikovaná metodika – Sledování nákladů práce a práce jako výrobního faktoru v ČR a v zahraničí, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, MPSV 2013;

 Metodika hodnocení dopadů regulace na konkurenceschopnost, ÚV ČR 2015;

 Metodika hodnocení dopadů regulace na malé a střední podniky, ÚV ČR, 2015.

  • Zdroj: Odbory.info