V září se v Praze opět vyslovíme pro konec levné práce v Čechách. Jak toho ale konkrétně dosáhneme v podnikové praxi?
Příčiny, proč z firem s excelentními ekonomickými výsledky odcházejí zaměstnanci z důvodu podprůměrných příjmů a na jejich místa nastupují zahraniční zaměstnanci, takže mzdy v České republice jsou stále tam, kde jsou, by si zasloužily hlubší sociologickou analýzu včetně sebereflexe odborů.
K lepší argumentaci a prosazování mzdových požadavků doporučuji při kolektivním vyjednávání pracovat nejen s klasickou finanční analýzou a porovnáváním průměrných mezd výrobně srovnatelných podniků v regionu a České republice, ale též současně hodnotit i průměrný tří až pětiletý vývoj průměrných mezd daného podniku v minulosti, ideálně včetně plánované budoucnosti ve vztahu k průměrnému vývoji celkové a neinvestiční produktivity práce pomocí průměrných meziročních indexů, a to dle následujícího vztahu:
__________
I (mzdové náklady/průměrný počet zaměstnanců) <=> I (přidaná hodnota/průměrný počet zaměstnanců) = I (přidaná hodnota/øHMVS) * I (øHMVS/průměrný počet zaměstnanců),
- - - - - - - -
kde øHMVS = Hmotné movité věci a jejich soubory (pol. B.II.2 Rozvahy) – průměrný stav příslušného roku.
__________
Neinvestiční produktivitu, resp. průměrnou meziroční změnu a podíl na celkové produktivitě, hodnotí první činitel (PH/øHMVS), zatímco druhý činitel vyjadřuje strojní vybavenost zaměstnance.
V případech, pokud podíl kooperace s majetkově či personálně spřízněnými zahraničními firmami činí cca 20 ÷ 25 procent z tržeb či z nakupovaných materiálů a energie, potom je ještě nezbytné využívat informací z Evropské podnikové rady zaměstnanců a zajímat se o vývoj koncernového ukazatele EBITDA, tj. zisku před zdaněním + úroky + odpisy.
V této souvislosti nelze nezmínit ust. § 346 písm. b odst. 2 zákoníku práce, o zákazu přenášení rizika ze závislé práce na zaměstnance, tj. zaměstnanci nemohou v žádném případě zodpovídat za eventuální manažerská pochybení managementu.
Jestliže zaměstnavatel vyplácí podprůměrné mzdy, růst podnikových finančních ukazatelů, průměrný růst neinvestiční či celkové produktivity práce a koncernový růst EBITDA v posledních třech až pěti letech předstihuje růst mezd, potom je svatou povinností zástupců zaměstnanců postupovat dle zákona o kolektivním vyjednávání, a to včetně zastavení práce.
Pouze tímto způsobem je reálně možné u zaměstnavatelů, kteří odmítají slyšet na ekonomické argumenty a obvykle též usilují o ukončení působení odborů ve firmě, dosáhnout toho, abychom přestali být lacinou evropskou montovnou a aby se zářijová akce nestala pouhou politickou a mediální proklamací.
