Vláda navýšila tarify pro bezpečností sbory a odsouhlasila plán legislativních prací na příští rok

  • Zveřejněno: 13.12.2018

Vláda Andreje Babiše na schůzi ve středu 12. prosince 2018 schválila navýšení tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů a vojáky. Schválila Plán legislativních prací vlády na rok 2019, vyhodnocení maastrichtských konvergenčních kritérií a zásady odměňování vedoucích zaměstnanců státních firem.

Vláda schválila navýšení tarifů pro všechny členy bezpečnostních sborů o 2 % od 1. ledna 2019. Nařízení vlády upravuje základní tarify všech příslušníků bezpečnostních sborů tak, jak dohodla v srpnu letošního roku vláda s odborovými organizacemi. Jde tedy o služební příjmy příslušníků Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Celní správy, Vězeňské služby, BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace a GIBS, kteří jsou ve služebním poměru podle zákona o služebním poměru bezpečnostních sborů. Více informací na stránkách Ministerstva vnitra. O 2 % se od ledna 2019 zvýší také služební tarify vojáků z povolání. U vojáků v hodnostním sboru čekatelů dojde ke zvýšení o 3,08 %, to odpovídá zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2019 na částku 13 350 korun.                   

Ministři přijali také Plán legislativních prací vlády na rok 2019. Ten vychází z úkolů vyplývajících z Koaliční smlouvy, Programového prohlášení vlády a Výhledu legislativních prací vlády na léta 2019 až 2022. Plán obsahuje celkem 116 legislativních úkolů. Z toho 8 věcných záměrů, 15 návrhů zákonů, 65 návrhů novel zákonů, 13 nařízení návrhů vlády a 15 návrhů novel nařízení vlády. Vláda chce předložit mimo jiné novely zákonů o podpoře výzkumu, o odpadech, o rozpočtových pravidlech, daňových zákonech, o zálohovaném výživném či záměr na rekodifikaci stavebního práva. Spolu s plánem byl předložen Výhled implementačních prací vlády na rok 2019 a další léta.

Členové vlády schválili Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Česká republika v současné době s rezervou splňuje dvě ze čtyř kritérií. Jedná se o stav veřejných financí a konvergenci úrokových sazeb. Tento rok bude s největší pravděpodobností splněno také kritérium cenové stability. Ministerstvo financí a Česká národní banka dospěly k závěru, že zatím nebylo dosaženo takového pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu České republiky do eurozóny. Více informací na stránkách Ministerstva financí.

Vláda schválila také nové znění Zásad odměňování manažerů ovládaných společností s majetkovou účastí státu. Důvodem jsou nedostatky při výkladu některých částí, které během plnění těchto zásad vyvstaly. Mezi stávající pravidla patří například zamezení výplat tzv. zlatých padáků, nebo určení limitu, podle kterého se celkový roční příjem manažera skládá ze základního měsíčního příjmu a variabilní složky. Nově bude upravena a upřesněna např. výše peněžního plnění odchodného nebo konkurenční doložky. Podrobný popis naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Ministři se zabývali i jedním poslaneckým návrhem. K vydání zákona, kterým se mění zákon o některých přestupcích, přijala vláda neutrální stanovisko. Cílem zákona bylo rozšířit skutkovou podstatu přestupku týkajícího se zakrývání obličeje. Důvodem neutrálního stanoviska je řada nejasných a neurčitých formulací. Návrh nevytyčil jasný rozdíl např. mezi zakrýváním a skrýváním obličeje. Je nutné proto poslanecký návrh přepracovat a doplnit.

 

 

 

  • Zdroj: vláda ČR