Semináře ke kolektivní smlouvě společnosti ČD Cargo na rok 2017

  • Zveřejněno: 18.01.2017
  • Autor: Michael Mareš

V pondělí 16. ledna 2017, v 9 hodin dopoledne, byly v zasedací místnosti SOKV Ústí nad Labem, zahájeny letošní semináře ke kolektivní smlouvě společnosti ČD Cargo (na rok 2017).

Úvod obstaral ředitel odboru lidských zdrojů GŘ ČD Cargo Ing. Mojmír Bakalář, hlavní část kolektivní smlouvy včetně příloh pak prezentovala Mgr. Pavla Kreischová (vedoucí oddělení sociálního a mzdového), kterou doplnili Bc. Věra Drncová (vedoucí personálního oddělení) a Ing. Radovan Maléř (metodik PaM). Semináře se zúčastnilo více než 60 zaměstnanců PJ/SOKV Ústí nad Labem, za vedení OSŽ byli přítomni předseda Podnikového výboru (PV) OSŽ ČD Cargo Radek Nekola a tajemnice PV Bc. Marta Urbancová.

Jako první byly na programu akce BOZP (na akce BOZP v kompetenci JOS bude vyčleněno nejméně 17 milionů Kč) a prostředky OOPP (beze změn). Dále se mluvilo o kondičních pobytech (KOP), tedy o benefitu, který tradičně zajímá zaměstnance. „Pravidla pro KOP jsou v příloze č. 4 a v této příloze letos došlo k drobným změnám oproti roku 2016 - spoluúčast a délka pobytu (i podmínky) zůstávají stejné, nicméně v příloze č. 4.2 jsou drobné změny – odstraněna byla podmínka více směnnosti. Zaměstnanec si může v průzkumu vybrat místo, termín i lokalitu (zařízení) ale nakonec určuje zaměstnavatel,“ uvedla Pavla Kreischová s tím, že letos budou zaměstnanci vybírat mezi Jáchymovem, Lázněmi Poděbrady a Luhačovicemi. „Jedná se ještě o termínech v Rajeckých Teplicích,“ dodala. Na první kondiční pobyty by zaměstnanci měli odjet 13. 2., v současné době by mělo začít přidělování poukazů.
Dalším bodem semináře bylo jízdné ve vlacích Českých drah poskytované na základě nové aplikace IN PLUS zejména pro nové zaměstnance společnosti ČD Cargo (aplikace IN PLUS je nově od letošního roku určena pro všechny zaměstnance ČD Cargo, kteří nejsou držiteli jízdních výhod, vyjma zaměstnanců v insolvenci). „Před 14 dny jsme se společností ČD podepsali smlouvu, která opravňuje naše zaměstnance k bezplatným jízdám ve vlacích ČD. Doufám, že zaměstnanci této možnosti využijí,“ poznamenal Mojmír Bakalář.
Zaměstnanci společnosti ČD Cargo byli rozděleni do tří kategorií (liší se podle výše příspěvku zaměstnance): v první kategorii zaplatí zaměstnanci za aplikaci IN PLUS 1000 Kč (specifikovaná povolání), ve druhé 1500 Kč a ve třetí pak 2500 Kč (aplikace se po zaplacení automaticky načte, platnost je jeden rok, poplatek se uskuteční formou srážky ze mzdy a je daňově uznatelný, tzn., že se to vykáže ve vyúčtování).
Pavla Kreischová dále mluvila o Sociálním fondu (a Zásadách hospodaření se Sociálním fondem ČD Cargo, a. s., - i letos ČD Cargo ve spolupráci s ČD travel pořádá rodinné rekreace s příspěvkem z centrálního Sociálního fondu) a o dalších zaměstnaneckých výhodách (kapitola 2.9) – například o poskytování příspěvku na životní pojištění nebo na penzijní připojištění (řeč byla i o ztrátě zdravotní způsobilosti). Stále máme ve společnosti zaměstnance, kteří mnohé benefity nevyužívají; u nových zaměstnanců doporučujeme převedení ze životního připojištění na penzijní připojištění,“ zdůraznila Věra Drncová a Mojmír Bakalář ji doplnil. „Zatím jsme se (se společností NN) neshodli na novém produktu u nově příchozích zaměstnanců, nový produkt se teprve dolaďuje. U ostatních zaměstnanců se ale nic nemění - ať už z hlediska účinnosti, tak z hlediska výše příspěvku společnosti,“ uvedl s tím, že to ale nic nemění na tom, že zaměstnanci musí být „finančně gramotní“: „To znamená, že jste vždy zodpovědní za to, co podepíšete, a to platí i v tomto případě.“ Závěr úvodního bloku semináře se týkal stravování (R. Maléř: „Stravování je stejné jako v roce 2016, změna nastala pouze u DPH - z 21 na 15 % - jinak sazby stravného zůstávají v původní platnosti.“).
Po přestávce přišly na řadu „body“: Zaměstnanost a mzdový politika (Drncová: „Na základě poznatků jsme upravili žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci, protože tzv. PERSka se za den vykonat nedá a zaměstnanci chodí na prohlídku až na poslední chvíli. Proto jsme přistoupili na to, že zaměstnanec je na pravidelnou pracovně-lékařskou prohlídku zván v předstihu, což se nám osvědčilo.“), překážky v práci z důvodu obecného zájmu (Poskytování pracovního volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, drobná legislativní úprava v případě výkonu branné povinnosti), opatření k dlouhodobému uvolňování odborových funkcionářů či směrnice pro organizování a financování sportovních akcí (uvolňování, schvalování a náhrady mzdy účastníkům sportovních akcí; vše stejné, změna proběhla už vloni).
Nakonec došlo i na přílohy kolektivní smlouvy a známé evergreeny typu: doba odpočinku, práce přesčas, dělená směna, týdenní pracovní doba, či délka směny. Zaměstnavatel na semináři představil například úlohu k evidenci práce přesčas. Nařízená práce přesčas u zaměstnance totiž nesmí činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 h v kalendářním roce. Pokud zaměstnavatel mimořádně nabízí zaměstnanci práci přesčas, musí být zaevidováno, kdo a z jakého důvodu práci přesčas nařídil, a to je novinka oproti minulému roku,“ poznamenala Pavla Kreischová s tím, že návrh opatření k evidenci práce přesčas již existuje, ale zatím se ještě „testuje“ (s jeho pomocí bude možné sledovat především důvod přesčasové práce - ten bude vybrán z interního číselníku). „Lze ale uvést i důvod, který není v číselníku uveden. Výkon v práci přesčas však nebude možné uložit bez výše uvedených údajů,“ zdůraznila Kreischová a dodala, že limit přesčasové práce nesmí za sledované období přesáhnout 416 hodin včetně nařízené práce přesčas. „Vývoj není skutečně dobrý, není přece účelem, aby si zaměstnanci vydělávali přesčasy,“ doplnil Mojmír Bakalář.
Řeč byla i o práci ve svátek a noční práci (v této souvislosti P. Kreischová konstatovala, že zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou při doprovodu vlaku, kteří mají stanovenou povinnost sledovat postavení návěstidel, mohou vykonat nejvýše dvě noční směny ve dvou po sobě jdoucích nocích, přičemž součet traťového výkonu v těchto směnách nesmí činit více než 8 hodin, a to v době od 0.00 h do 5.00 h, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak), o dovolených (výměra je stejná jako v roce 2016, tedy pět, respektive šest týdnů dovolené), i o osobním ohodnocení (proběhla již třetí změna této interní normy); a nakonec došlo i na kapitolu odměňování (rozšíření základních pojmů: smlouva o mzdě/mzdový výměr), respektive na zařazení zaměstnanců v období odborného rozvoje (nový článek 4.6 Náborový příspěvek – V případě personální potřeby může ředitel O10 na základě rozhodnutí představenstva společnosti vyhlásit formou opatření náborový příspěvek pro konkrétní zaměstnání, lokalitu či časově vymezené období). „Nejsou to částky nijak závratné, nicméně mohou posloužit při náboru zaměstnanců nedostatkových profesí,“ poznamenal Mojmír Bakalář.
V závěru došlo i na změny v motivačních částkách (konkrétně v bodě 2.2.7 došlo k nárůstu u všech složek o 50 Kč) a v odměnách PKS (zvláštní odměna při ukončení pracovního poměru doznala změn oproti roku 2016). „Tyto věci ale se zaměstnancem administruje personální pracoviště, takže to jen pro informaci,“ doplnila Bc. Věra Drncová
Telegraficky byly zmíněny odměna za zaškolení, odměna za nepravidelný nástup (podmínky stejné, zvýšení z 60 na 70 Kč), či odměna za práci při nepříznivých klimatických vlivech (nedošlo ke změně). Nově se v kolektivní smlouvě objevila odměna za flexibilitu (bod 4.22) – „Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na dočasné, předem definované změně místa výkonu práce, nabídne zaměstnavatel zaměstnanci ponechání stávajícího místa pro účely cestovních náhrad a v případě potřeby zajistí zaměstnavatel na své náklady i ubytování podle možností v novém místě výkonu práce, nebo v nejbližším okolí,“ poznamenal Mojmír Bakalář s tím, že tento institut bude ale využíván „spíše výjimečně“.
Definitivní závěr semináře patřil nárůstu měsíčních tarifů (a to v tarifní 1-9 o 3,4 %, v tarifní třídě 10 až 16 o 2,9 %). „Děkuji vám za pozornost, přeji hodně zdraví do nového roku a doufám, že se tady za rok zase sejdeme,“ uzavřela seminář Pavla Kreischová.

 

 

 

 

  • Zdroj: Odborové sdružení železničářů