Poradenská činnost inspektorátů práce

  • Zveřejněno: 24.06.2017
  • Autor: Bc. Martin Škára, inspektor odd. inspekce PVP

Poradenská činnost inspektorátů práce představuje jistou formu služby občanům. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ukládá ustanovením § 5 odst. 1 písm. k) inspektorátům „poskytovat zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek“.

Tuto povinnost naplňují oblastní inspektoráty práce poradenskou činností, kterou se v různých formách zabývají již od doby vzniku systému inspekce práce v té podobě, jak jej známe dnes (tzn. od roku 2005). V současné době inspektoráty poskytují poradenství osobně (osobní konzultace s inspektorem v určené dny), telefonicky také v určených dnech, a odpovídají na dotazy zaslané na inspektoráty jak písemnou, tak elektronickou formou (na tyto dotazy inspektoři odpovídají průběžně bez ohledu na termíny poskytování ostatních forem poradenství). Na inspektoráty se s dotazy obracejí převážně zaměstnanci. Tito využívají především osobního kontaktu, zatímco zaměstnavatelé využívají zejména telefonické formy poradenství. Poskytování poradenství proto představuje pro inspektoráty významný zdroj informací o stavu a kondici pracovněprávních vztahů.

Poskytované poradenství je veřejností využíváno opravdu hojně. Lze říci, že inspektor, který je poskytováním poradenství¨pověřen, odpoví denně průměrně více než dvacet dotazů,  to do tohoto počtu nejsou zahrnuty odpovědi na písemné dotazy. Je ovšem nutné tazatelům často připomínat, že se jedná o základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Tazatelé často požadují písemnou odpověď, na základě které hodlají vůči zaměstnancům nebo zaměstnavatelům činit další kroky. V takových případech je nutné tazatele upozornit, že inspektoráty nejsou zmocněny k vydávání tzv. závazných stanovisek.

Dotazy směřující na oblastní inspektoráty práce se nejčastěji týkají oblasti vzniků, změn a zániků pracovních poměrů, dále otázek spojených s pracovní dobou, s určováním a čerpáním dovolené, otázek směřujících do oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nejčastějšími otázkami jsou dotazy kladené v oblasti odměňování (v této oblasti dominují otázky na to, jak má zaměstnanec postupovat, pokud mu zaměstnavatel neposkytl mzdu).

Další značně frekventovanou oblastí, do které směřuje velká část dotazů, je oblast poskytování jak tuzemských, tak zahraničních cestovních náhrad. V roce 2016 byl zaznamenán značný nárůst dotazů, které směřovaly do oblastí rovného zacházení, diskriminace a na různé formy šikany.

V rámci poskytování poradenství je inspektory přijata velká část podnětů. Pokud je podnět ke kontrole podáván prostřednictvím poskytovaného poradenství, má inspektor možnost podání do jisté míry korigovat. Například v otázkách rovného zacházení, diskriminace a šikany není mezi veřejností terminologie ještě zcela vžita a poradenství inspektorů je pro podavatele často velmi užitečné. Bezplatné poskytování základních informací prošlo za dobu existence systému inspekce práce určitým vývojem. Současná forma poradenství (to znamená, že je poradenství poskytováno osobně, telefonicky a písemně) má pevné místo v systému inspekce práce. Poskytování poradenství představuje významnou formu služby a pomoci zaměstnancům i zaměstnavatelům a je veřejností často pozitivně hodnoceno.

 

 

 

 

 

 

  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce