Proč předvolební Bulletin? Jednoduše pro připomenutí důležitosti voleb v širších souvislostech. Pro připomenutí důsledků našeho volebního rozhodnutí na to, kam budeme směřovat příští čtyři roky. Také pro přiblížení jednotlivých politických stran a toho, co pro nás chystají. A také pro informaci o spolupráci s některými kolegy.
Co skoro každého zajímá? Jaké otázky si téměř všichni klademe?
Většina z nás se určitě zabývá následujícím: Jak budu žít zítra? Dostane se mi pomoci v nemoci, stáří a případě potřeby? Budou mně stačit vydělané peníze, abych zaplatil jídlo, nájem, věci osobní potřeby a abych třeba jednou za rok vyrazil s rodinou na dovolenou?
To jsou věci, které zajímají téměř každého z nás. Mnoho z nich ovlivňujeme přímo sami, ale mnoho z nich můžeme ovlivnit pouze nepřímo.
Způsob nepřímého ovlivnění, jak se bude vyvíjet náš život, jsou volby.
Žijeme v demokratické společnosti, kdy jednou za čtyři roky většinově rozhodujeme, jaký filozofický směr dalšího vývoje si zvolíme.
Proč filozofický? Odpověď je zřejmá. Strany lze rozdělit podle jejich programů a programy vycházejí z jednotlivých filozofických myšlenek.
Je zřejmé, že od stran, které hájí především svobodu jednotlivce a pouze minimální záchytný sociální program, nelze očekávat, že budou prosazovat tabulkové platy, solidární důchody, bezplatnou zdravotní péči.
Na druhé straně politického spektra je nutné také občas polemizovat s tím, co je pro většinovou společnost únosné, co se ještě dá akceptovat a co jsou už jen nereálné nápady a představy.
Ideální není nic. Život je pestrý a člověk se vyvíjí, takže se také vyvíjejí názory politických stran.
Zásadní pro náš další život ovšem je, co si politické strany daly do svých programů, čeho chtějí dosáhnout a jak. Není důležitý jen cíl, ale také cesta.
Jako jednoduchý příklad lze uvést záměr ODS a TOP 09 realizovat rovnou daň ve výši 15 %. Na první pohled to vypadá výborně, druhý pohled je už jiný. Rovná daň by přinesla skoro 100 miliard Kč výpadku financí do veřejných rozpočtů. Z čeho by se tedy platily veřejné služby? Kde by se vzaly finance na sociální služby – naši členové, na zajištění našeho bezpečí – hasiči, policie, na školství, kulturu, vědu?
Programy politických stran je nutno posuzovat komplexně. Každá akce vyvolá na druhé straně reakci. Pro vaši orientaci jsme se pokusili oslovit jednotlivé politické strany a požádali jsme je, aby nám odpověděli na 12 dotazů, které se týkaly záměrů ve zdravotnictví a v sociálních službách.
Odpovědi na dotazy a také některé rozbory záměrů (tam, kde nám neodpověděli, jsme hledali v jejich zveřejněných programech) najdete v tomto Bulletinu.
Posuzujte, prosím, ve volbách programy jednotlivých stran komplexně.
Vzpomeňte si také na naše historické zkušenosti z let 2008 až 2013, kdy jsme většinu času věnovali udržení a zachování občanských a zaměstnaneckých práv.
Jen namátkou lze připomenout, o co jsme bojovali a co se podařilo udržet. Zdravotnictví by určitě bez odborů vypadalo úplně jinak!
Připomeňme si, čemu jsme zabránili a čeho jsme v období vlády pravice dosáhli. Tehdejší pravicovou vládou prosazované vytvoření nadstandardů ve zdravotnictví a snaha změnit zdravotní pojišťovny na akciové společnosti by systém přenesly z evropských poměrů směrem k americké podobě. Odbory spolu s občanskou společností tento záměr zastavily! Změna pojišťoven nenastala, nadstandardy zrušil ústavní soud. Drábkovy reformy pro zdravotně postižené (s-karty – vzpomínáte si na ně?) přinesly „zázračné vyléčení“ tisíců invalidů.
Poslední volební období bylo proto obdobím náprav.
A zaměstnanecká práva? Za nejhorší odbory považovaly snahu začlenit zákoník práce do občanského zákoníku a zrušit tabulkové platy. Statisícové demonstrace pořádané odbory tomu zabránily. Ve volbách budeme znovu rozhodovat také o těchto záležitostech.
Nebezpečné záměry, které před lety odbory svými demonstracemi zhatily, totiž nezmizely. Strany, které je prosazovaly tehdy, je budou prosazovat znovu – pokud k tomu dostanou příležitost.
Volby jsou především o tom, zda se společnost bude vyvíjet na bázi solidarity a vzájemné pomoci, nebo jestli se dá prostor individualismu a síle.
Odbory stojí jednoznačně na straně solidarity a pomoci.
Možná už máte všech politiků plné zuby, nemůžete je ani vidět a chcete se na volby vykašlat.
Nedělejte to! Když nepůjdete volit, umožníte, že jen málo hlasů bude stačit k prosazení čehokoliv, tedy i toho, co vás od budoucna poškodí. Proto je každý hlas tak důležitý.
Nevolit znamená nechat jiné rozhodovat o našem příštím životě.
Proto je třeba jít volit a rozhodovat se při tom zodpovědně. Ne podle sladkých řečí, populistických hesel a momentálních emocí, které v nás šikovně dokážou vyvolat profesionálně připravené kampaně mířící právě tímto směrem.
Volme s rozumem, tedy podle toho, co reálně sami známe ze svého života, podle faktů a jejich souvislostí.
