MPSV předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh na změnu zákoníku práce. Co je navrhováno?
Některé změny jsou totožné s návrhy v předchozím volebním období, např.:
- V § 47 je i při návratu po rodičovské dovolené garantována původní práce a pracoviště.
- V případě výpovědi ze strany zaměstnance v souvislosti s přechodem práv a povinností dochází k zavedení lhůty 15 dnů ode dne seznámení s přechodem, v niž musí zaměstnanec dát zaměstnavateli speciální výpověď s účinky skončení pracovního poměru přede dnem přechodu.
- Zpřísnění úpravy u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, kdy se zavádí povinnost evidence pracovní doby a aplikace dodržení zaručené mzdy.
- Naopak úlevou, po které volá praxe je omezení povinnosti vystavit tzv. zápočtový list u dohod o provedení práce jen na případy, kdy je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody, nebo zakládá-li dohoda účast na nemocenském pojištění.
- Zpřísněním je i zavedení minimální 2 denní lhůty pro seznámení s rozvrhem pracovní doby.
- Změny v institutu dovolené, kde se ruší vazba na kalendářní měsíc a pracovní den zaměstnance. Místo krácení dovolené (s výjimkou neomluvené absence) dovolená vůbec nevznikne, pokud se jednalo o časové úseky, které se jako výkon práce nepočítají. Pro určení délky dovolené bude rozhodná odpracovaná pracovní doba. Za určitý úsek odpracované doby bude příslušet určitý úsek dovolené. Pro určování její délky bude možné u zaměstnavatelů, kteří rozvrhují rozdílně dlouhé směny jednomu zaměstnanci, použít výpočet na jednotlivé hodiny, stejně jako se na hodiny rozvrhují pracovní směny, poskytují se doby odpočinku a příplatky za práci. Novela vrací starý institut převodu dovolené do následujícího kalendářního roku. V zájmu zaměstnance a na základě dohody s ním bude možné převést dovolenou přesahující 4 poskytnuté týdny v daném kalendářním roce do roku následujícího.
- V případě dodatkové dovolené novela váže vznik práva na tuto dovolenou na skutečný výkon práce v inkriminovaném prostředí, nikoliv pouze na druh práce sjednaný v pracovní smlouvě jako dosud. Nově je upraveno krácení dovolené na principu, kolik zameškáno, o tolik zkráceno, ale vždy musí být poskytnuta dovolená v délce alespoň 3 týdnů.
- Při stavění běhu pracovněprávních lhůt již nemá docházet k prodloužení její délky na 6 měsíců dle občanského zákoníku, nýbrž bude dobíhat pouze její zbývající část.
- Navrhuje se zrušit povinnost doručovat písemnost ze strany zaměstnavatele osobně na jiné místo než na pracoviště zaměstnavatele. Pokud nebude možné písemnost na pracovišti osobně doručit, bude moci zaměstnavatel rovnou přistoupit k doručení prostřednictvím pošty na poslední písemně uvedenou adresu. Dochází ke sladění lhůt pro vyzvednutí písemnosti se lhůtou pošty a zrušení povinnosti písemného poučení ze strany pošty.
- Právní předpis nově stanoví závazná kritéria, při jejichž splnění dochází ze zákona při obchodních změnách na straně zaměstnavatele k přechodu práv a povinností v pracovněprávních vztazích. Podmínkou přechodu při převodu činnosti zaměstnavatele by mělo být, že původně byla převáděná činnost vykonávána vytvořenou organizovanou skupinou zaměstnanců a má být u přejímajícího zaměstnavatele vykonávána stejným způsobem a rozsahem, přičemž se nejedná jen o dodávání zboží nebo o činnost krátkodobou
Některé navrhované změny jsou zcela nové:
- Asi nejzásadnější novinka se týká minimální mzdy. Přímo v zákoníku práce bude stanoven mechanismus jejího pravidelného zvyšování. Základní měsíční sazbu minimální mzdy se navrhuje pro příslušný kalendářní rok odvozovat od poslední známé výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců za předchozí kalendářní rok stálým koeficientem stanoveným v takové výši, aby minimální mzda dosahovala v běžném roce přibližně 50 % aktuální průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství.
- Jednorázové odškodnění pozůstalých se zvyšuje na 340.000 Kč (v současnosti je 240.000 Kč.)
- Sdílené pracovní místo - institut sdíleného pracovního místa není v současnosti nijak upraven. V novele se navrhuje umožnit, aby si nejméně dva zaměstnanci se stejným druhem práce a se sjednanou kratší pracovní dobou mohli sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat na tzv. sdíleném pracovním místě pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb a mohli se tak v rozsahu jejich pracovního úvazku (tzn. v rozsahu jejich sjednané kratší pracovní doby) střídat při výkonu práce.
