Kolektivní vyjednávání je pro výši mezd zásadní

  • Zveřejněno: 24.06.2017
  • Autor: Miroslav Svoboda

Rozhovor Haló novin s předsedou Odborového svazu Stavba ČR Milanem Vomelou.

Před několika dny vrátil Senát do Poslanecké sněmovny k novému projednání novelu stavebního zákona. Kolem této novely se rozproudila velká diskuse, jak v Parlamentu ČR, tak i v široké veřejnosti. O co konkrétně jde?

Stavební legislativa, na rozdíl od vyspělých západoevropských zemí, je značně nedokonalá. Příprava staveb je velmi složitá, ať již jde o vykupování pozemků, čerpání finančních prostředků včetně evropských fondů, nebo i v otázce posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA). Zároveň stávající stav umožnuje tzv. dotčené veřejnosti, ať již jde o místní uskupení občanů, ale i různé další občanské inciativy, které ani nemají místní působnost, se vyjadřovat k celému procesu stavebního řízení včetně podání různých soudních žalob, viz stavba dálnice D8. Zaměstnává to soudy, státní správu a hlavně to vytváří situaci, kdy stavební řízení a vlastní výstavba jednotlivých projektů u nás trvá obvykle pět až šest let, zatímco v sousedním Německu 1,5 až dva roky.

Proto Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS), za účinné podpory našeho odborového svazu, vyvinul v rámci Rady hospodářské a sociální dohody ČR, tzv. tripartity, tlak na vládu, aby se tato situace změnila. Proto nakonec ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová připravila novelu stavebního zákona, jejímž hlavním smyslem je urychlit celý proces stavebního řízení, a to tím způsobem, že tři stupně procesu stavebního řízení, tj. územní rozhodnutí, posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a stavební řízení by se sloučily do jednoho kroku. Vláda i sněmovna ho schválily, ale v Senátu zákon neprošel a tak jej musí znovu projednat sněmovna s celou řadou připomínek od senátorů. Doufejme, že do říjnových voleb se stihne zákon projednat a schválit.

Musím k tomu ovšem poznamenat, že tato novela stavebního zákona, byť je přínosem pro zrychlení stavebního řízení, neřeší všechny problémy stavební legislativy. Zejména jde o to vytvořit »zastřešující orgán«, který by řídil celý resort stavebnictví z jednoho ministerstva, protože v současné době sice za gesci stavebnictví odpovídá ministerstvo průmyslu a obchodu, ale z hlediska svých legislativních zájmů do tohoto odvětví »mluví« ministerstvo dopravy, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, a to kvůli svojí gesci vodních staveb. Takže ministryně Karla Šlechtová již uvažuje o potřebě zahájit přípravu přijetí nového stavebního zákona, který by všechny potřebné otázky zjednodušení stavební legislativy vyřešil. Ale to není otázka letošního roku.

Uvedl jste, že novelu stavebního zákona v tripartitě jste prosazovali společně, tj. Svaz podnikatelů ve stavebnictví a OS Stavba ČR. Co sledujete tímto společným postupem vůči vládě ČR? Vždyť vy, jako odbory, se přece stavíte za práva zaměstnanců…

Ano, jako odbory hájíme zájmy zaměstnanců. Ale současně musím konstatovat, že naším prvořadým zájmem je zajistit další rozvoj stavebnictví, zejména po globální krizi po roce 2008, zajistit dostatek práce pro naše stavební firmy, přispět tak k udržení zaměstnanosti v celém našem odvětví, zabezpečit dostatek kvalifikované pracovní síly a tím i pomoci vytvořit podmínky pro uspokojování potřeb našich zaměstnanců.

Když hovoříme o společném postupu vedení SPS a OS Stavba v tripartitě, podařilo se nám prosadit vytvoření pozice náměstka pro stavebnictví na ministerstvu průmyslu a obchodu, zřízení Rady vlády pro stavebnictví ČR, kde máme společné zastoupení a kde ve shodě prosazujeme společné priority, právě tak jako v rámci tripartity nebo v dalších státních orgánech. Jako předseda OS Stavba ČR jsem také členem Rady vlády pro stavebnictví ČR a mohu se tam vyjadřovat k různým otázkám českého stavebnictví.

Kromě toho řada našich odborových funkcionářů působí v různých odborných komisích, ať již v této Radě vlády pro stavebnictví ČR nebo přímo v rámci tripartity. Cílem naší práce je přispět, a to z pohledu nás odborářů, jakožto zástupců zaměstnanců, ke správnému rozhodování těchto vládních a státních orgánů, aby se české stavebnictví úspěšně rozvíjelo.

Uvedl jste, že Svaz podnikatelů ve stavebnictví a OS Stavba ČR jsou sociálními partnery. Jak mezi vámi probíhá sociální dialog a kolektivní vyjednávání?

Důkazem našeho oboustranného a kvalitního sociálního dialogu je i to, že minimálně jedenkrát ročně, ale mnohdy i dvakrát do roka, se schází představenstvo SPS a předsednictvo OS Stavba ČR, kde se vzájemně radíme, jak dál společně postupovat v rámci tripartity, jak stanovovat naše společné požadavky vůči vládě ČR a dalším státním orgánům při prosazování zájmů dalšího rozvoje českého stavebnictví. Zároveň si při těchto schůzkách navzájem vyjasňujeme i názory na to, jaké budou asi mantinely pro kolektivní vyjednávání v nastávajícím období. Naposledy se toto setkání uskutečnilo 27. dubna t. r., kdy jsme mj. hovořili o tom, jaké asi budou limity pro obě strany v rámci kolektivního vyjednávání, které nás čeká počátkem roku 2018.

Pokud vím, za nejvýznamnější formu sociálního dialogu považujete kolektivní vyjednávání.

Ano, máte pravdu. Nepřetržitě, od roku 1992, to je po dobu více než 25 let, se nám se Svazem podnikatelů ve stavebnictví daří uzavírat Kolektivní smlouvu vyššího stupně (KSVS), která je platná pro celé odvětví stavebnictví, což se našim odborářským kolegům podařilo jen v málokterém odvětví v ČR. Svědčí to mimo jiné o stabilitě vztahů mezi oběma sociálními partnery. Jsme toho názoru, že zaměstnanci, kteří svou prací fakticky vytvářejí hmatatelné hodnoty a zisk pro akcionáře zaměstnavatelských firem, mají zcela logicky právo požadovat patřičné důstojné finanční ohodnocení, jakož i solidní úroveň pracovněprávních vztahů.

Kromě této KSVS, která díky svému rozšíření ze strany ministerstva práce a sociálních věcí platí pro celý resort stavebnictví, uzavíráme ještě zhruba 130 podnikových kolektivních smluv, a to převážně v kapitálově silných společnostech, které jsou mnohdy součástí některé z významných evropských, či dokonce i světových stavebních firem. Mimochodem, tyto podnikové kolektivní smlouvy jsou závazné pro členy našeho odborového svazu. Zaručují jim celou řadu pracovních a sociálních benefitů a zejména zajišťují mzdový růst. Výdělky zaměstnanců ve firmách, kde působí OS Stavba ČR, jsou tak výrazně vyšší, než je celostátní průměrná mzda ve stavebnictví. Proto také doporučujeme všem zaměstnancům: zakládejte ve svých firmách odborové organizace. Uvidíte to na výši mezd a jiných výhodách. Ostatně to platí i v jiných resortech. Stačí, když se k nám, k odborářům, přijdete poradit. Rádi vám s tím pomůžeme.

Co je nejdůležitější na kolektivním vyjednávání?

Logicky jsou to mzdy a minimální mzdové tarify. To platí jak pro vyjednávání v odvětví v rámci KSVS, tak i v rámci podnikových kolektivních smluv. Jedná se o jedno z nejdůležitějších smluvních ujednání v kolektivních smlouvách a také o mnohdy nejproblematičtější z hlediska samotného vyjednávání. V důsledku globální ekonomické krize, která se přirozeně dotkla i českého stavebnictví, jsme v rámci kolektivního vyjednávání, ať již na odvětvové či podnikové úrovni, nemohli žádat příliš výrazné navýšení mzdových tarifů. Takže se diskuse mezi zaměstnavateli a odbory často spíše dotýkala benefitů pro zaměstnance.

Ale poté, co v loňském roce, zejména díky investicím a financím z fondů EU, se začala situace v českém stavebnictví obracet, tak se nám opět daří navýšení mzdových tarifů dát při kolektivním vyjednávání do popředí. V loňském roce jsme s vedením Svazu podnikatelů ve stavebnictví podepsali novou KSVS na léta 2016 až 2019, která platí ve všech svých ustanoveních po tyto tři roky s výjimkou její mzdové části, kdy se každý rok vždy uzavírá Dodatek ke KSVS, v němž se stanovuje navýšení minimálních mzdových tarifů pro daný rok, tj. obvykle od 1. dubna t.r. do 31. března následujícího roku. S uspokojením mohu konstatovat, že jsme 29. března t.r. s vedením SPS podepsali Dodatek č. 1 KSVS, který stanovuje, že minimální mzdové tarify v hodinové mzdě se navyšují v průměru o 6,3 % a v měsíční mzdě jde o průměrné navýšení o 6,7 %. Obě strany požádaly ministerstvo práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 pro celé odvětví stavebnictví, což se také nyní v průběhu června stalo. Proto bude Dodatek č. 1 KSVS od 1. července 2017 závazným pro většinu firem působících ve stavební výrobě, ve výrobě stavebních hmot a v těžbě surovin pro stavebnictví. Jedná se o více než dva tisíce firem, ve kterých je zaměstnáno více jak 170 tisíc zaměstnanců.

To je opravdu výrazné navýšení mzdových tarifů. Jak se vám to podařilo?

Po ústupu důsledků krize se minimální mzdové tarify daří zvednout díky tomu, že rostou i reálné mzdy ve firmách. Je zapotřebí k tomu dodat, že je to i díky tomu, že vláda ČR do určité míry vyslyšela požadavky odborů na zvyšování minimální mzdy, a to se přirozeně projevilo i ve mzdové politice v celém odvětví stavebnictví. Podstatné na tom je, že jsme, po dohodě obou sociálních partnerů, společně požádali ministerstvo práce a sociálních věcí, aby platnost Dodatku č. 1 KSVS byla rozšířena na celé odvětví českého stavebnictví, jako je tomu v případě platnosti celé Kolektivní smlouvy vyššího stupně.

Je to unikát nejen v rámci ČR, ale ve stavebnictví i v celé střední a východní Evropě. Čekáme tedy, až to ministerstvo práce a sociálních věcí potvrdí.

 

 

 

 

  • Zdroj: stavba.cmkos.cz, Haló noviny