Jak se hospodaří v režimu ekologického zemědělství na slovenských farmách

  • Zveřejněno: 10.08.2018
  • Autor: Ve spolupráci se Svazem PRO-BIO Eugenie Línková

Na konce června 2018 se skupina českých poradců v rámci projektu Ministerstva zemědělství ČR na podporu produkce a odbytu biomléka vydala na dvoudenní exkurzi na Slovensko, jejímž zaměřením bylo pěstování krmných plodin na orné půdě určených pro dojný skot. Hlavním poznatkem exkurze bylo, že v ekologickém zemědělství lze velmi dobře pěstovat plodiny, jakými jsou kukuřice či slunečnice a pro ekologické zemědělství také existují alternativy k hojně v konvenčním zemědělství využívaným sojovým výliskům v podobě slunečnicových výlisků v biokvalitě.

„Slunečnicové výlisky významným způsobem zlepšují krmivovou strukturu mléčného podniku v režimu ekologického zemědělství a zvyšují také dojivost celého stáda. Všechny podniky, které jsme v rámci exkurze na Slovensko navštívili, ukázaly také schopnost ekologické produkce krmné biokukuřice, jejíž výnosy se vždy pohybovaly mezi 8-10 tunami na hektar,“ uvedla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková, která se výpravy na slovenské ekofarmy osobně zúčastnila.

Bio slunečnicový olej jako vedlejší produkt krmných plodin

Zmiňované slunečnicové výlisky produkuje slovenská firma Búšlak s cca 60 zaměstnanci. Firma je zaměřena na produkci biomléka, kterou má právě díky přidružené výrobě slunečnicového oleje velmi dobře zvládnutou po výživové stránce. Na farmě produkují přibližně 10 tisíc litrů biomléka denně o průměrných složkách 3,6 tuku a 3,1 bílkoviny a připravují se na zpracování bezlaktózových produktů v biokvalitě. V rybinové dojírně dojí 3krát denně o kapacitě 125 krav za hodinu.

Krmivo pro výživu skotu používají pouze z vlastní produkce a kvalitní produkci biomléka podřizují veškerou činnost na farmě, která byla původně školním hospodářským statkem, a nyní hospodaří v režimu ekologického zemědělství na zhruba 935 hektarech půdy. Búšlak produkuje slunečnici, pšenici, špaldu, kukuřici, ozimé luskoobilné směsky, vojtěšku, pelušku, triticale, ozimý ječmen, na 12 hektarech pěstují chřest a na 90 hektarech půdy trávu. Firma vyrábí také bio slunečnicový olej z vlastní i nakupované certifikované bio slunečnice

„V Búšlaku mají vynikajícím způsobem řešenou výživu skotu a pěstování krmných plodin na orné půdě. To bylo velmi inspirativní a poučné. Kde bohužel za sebe vidím výrazný problém, je animal welfare. V porovnání s našimi ekologickými podniky, které produkují biomléko, se to bohužel nedá srovnat. Místních 550 krav a 570 jalovic plemene Holštýn nechodí na pastvu a životnost krávy je přitom 2,1. Mlezivo telata navíc dostávají po narození rozmražené, nikoliv od vlastní matky, a za použití jícnové sondy, což není ideální pro ekologickou produkci. Legislativa EU pro ekologické zemědělství je sice jednotná, ale implementace ekologického zemědělství u nás vypadá naštěstí z hlediska těchto skutečností jinak. Výraznou úlohu v tom samozřejmě sehrávají privátní nadstandardy svazu, které přibližně polovina z mléčných ekologických farem v ČR dobrovolně dodržuje a upravují například oblast pastvy nebo způsobu chovu nad rámec evropské či národní legislativy,“ uvedla Urbánková.

Ekologická osiva ze Sladkovičova

Příkladem velmi profesionální ekozemědělské firmy s jasnou koncepcí produkce i údržby krajiny je společnost SEMA HŠ ze Sladkovičova. Ředitel společnosti hospodařící přibližně na 1300 hektarech v ekologickém zemědělství již od roku 2007 Marian Halmeš účastníkům exkurze ukázal fungování úspěšného podniku bez chovu zvířat s 28 stálými zaměstnanci a vlastní technikou.

V podniku pěstují pšenici, špaldu, ječmen jarní, kukuřici na siláž, zrno i na osivo, hrách, luskoobilnou směsku, vojtěšku, oves, řepku v ozimé i jarní variantě, slunečnici, hořčici, pohanku, sóju a hrášek. Hnůj Sema HŠ nakupuje a slámu neprodává, ale drtí, diskuje a zaorává. Díky tomu, vhodnému osevnímu postupu (střídání plodin) a agrotechnice, trvale zlepšuje svou půdní strukturu včetně obsahu humusu a následně i výnosové stránky. Tu si nechává společnost pravidelně měřit, aby majitelé byli schopni posoudit, zda zvolené agrotechnické postupy odpovídají potřebám farmy.

V rámci střídání plodin byla společnost také schopna dosáhnout uspokojivých výsledků v oblasti redukce škůdců. Redukce plevelů probíhá výhradně agrotechnickými postupy (plecí brány, vláčení, plečkování – v případě kukuřice až 4krát ročně) a díky zapojení včelařů z okolí (cca 500 včelstev), jejichž včely opylují slunečnice na poli, si společnost zlepšuje výnosy až na 3 tuny na hektar. Při ploše 150-250 hektarů slunečnice každý rok tak dokázali dosáhnout zajímavého ekonomického zhodnocení. Za 20 let své existence společnost dosáhla zisku ve výši 5,469 milionů eur.  Společnost je také registrovaným osivářským podnikem, takže zde používají výhradně vlastní certifikovaná bioosiva, která také prodávají a ukládají do vlastních skladů a sil postavěných přímo na pozemcích.

Slovenská agroturistika

Posledním navštíveným podnikem v rámci české exkurze po slovenských ekofarmách byl rodinný podnik Biocentrum s 25 zaměstnanci zaměřený na provozování agroturistiky a zpracování plodin. Zástupci podniku prezentovali potřebu aplikace přípravků na ochranu rostlin povolených v ekologickém zemědělství, popř. pomocných půdních látek (s vynikajícím účinkem – např. SteriClean soil), nebo aplikaci hnoje, či drůbežího trusu v podobě granulí (Italpolina povoleno ÚKSUP pro použití v EZ) pro dosažení optimální bilance živin a dobrých výnosů z půdy. Výživa půdy je pro podnik Biocentrum, kde obhospodařují 363 hektarů orné půdy, sadů a vinic, totiž stěžejní. Skot je vzhledem k potřebě hnoje pro provoz vykrmován, ale protože nemají k dispozici pastviny, jedná se o konvenční výkrm, ač krmný materiál pochází z vlastní produkce.

Výnosy z kukuřice dělají ročně až 12 tun na hektar a včetně slunečnice zde pěstují pšenici, ječmen, slunečnici, vojtěšku a ozimý hrách. Současně se věnují rostlinné produkci v podobě jablek, vína, zeleniny a dalších výpěstků, které suší, moštují a vyrábí z nich biovína a biodestiláty. Veškerou produkci ukládají ve skladech ze silážních jam a jsou ji schopni sami zobchodovat.

„Exkurze na Slovensko nám ukázala, že sedlákům hospodařícím v ekologickém zemědělství se může velmi dobře ekonomicky dařit jak pouze v rámci rostlinné produkce, tak v rámci přidružené živočišné produkce, kdy jsou pěstované krmné plodiny rovnou využity pro výživu vlastního skotu a následné zhodnoceny v podobě produkce biomléka. Moc by se mi líbilo, kdyby se naše podniky ve větší míře pustily do pěstování plodin jako jsou slunečnice nebo kukuřice. Jsem si jistá, že mnohé na to mají, jen se toho, často zbytečně, obávají. Proto v příštím roce plánujeme uskutečnit podobně zaměřenou exkurzi i pro naše sedláky, aby se inspirovali, a věřím, že nás to posune zase dál,“ shrnula slovenskou zkušenost Urbánková.