Nástěnky kováckých odborů v obří kolínské automobilce TPCA obsahují informace nejen v češtině, ale také v cizím jazyce. Tamní základní organizace OS KOVO se totiž rozhodla, že do svých řad bude přijímat i kmenové zaměstnance z Ukrajiny.
Společnost specializovaná na výrobu malých vozů s nízkou spotřebou zaměstnává v Kolíně zhruba 2 700 lidí. Naprostá většina z nich jsou kmenoví zaměstnanci. Podle předsedy tamních kováků Ivo Navalaného jsou vztahy mezi vedením firmy a odbory velmi korektní, a to i přesto, že počet odborářů ve firmě je nižší, než by mohl být.
Na zdech visí nástěnky v ukrajinštině
„V TPCA jsme ze tří odborových organizací nejstarší, působíme od samého vzniku firmy, tedy od roku 2005. Členů zatím nemáme tolik, kolik bychom si představovali. Důvod je jednoduchý – firma vznikla na zelené louce, takže tady nebyla žádná odborová tradice. Začínali jsme od nuly,“ vysvětluje situaci v podniku předseda Ivo Navalaný, který vede kovácké odbory už od roku 2011.
Rozhodnutí umožnit vstup do odborů také cizincům – Ukrajincům, Polákům, Slovákům – je podle jeho slov logické. „Pracuje jich tady zhruba 160, třetina z nich vstoupila do našich řad. Chceme, aby i oni měli co nejvíc informací, proto se snažíme šířit informace pro ně v jejich rodném jazyce a myslím, že je to správná cesta. Agenturních zaměstnanců máme minimum, kolem čtyřiceti. Je správné, že se nevydáváme touhle cestou,“ dodává.
Automobilka TPCA (Toyota Peugeot Citroën Automobile) je společným podnikem japonské firmy Toyota Motor Corporation (TMC) a francouzské PSA Groupe. Největší výrobce automobilů na světě TMC a evropský lídr PSA Groupe podepsali smlouvu o spolupráci v lednu 2002. Městské vozy Toyota Aygo, Peugeot 108 a Citroën C1 se v Průmyslové zóně Ovčáry u Kolína začaly montovat v únoru 2005. Výstavba závodu přišla na dvacet miliard korun, šlo o do té doby největší zahraniční investice na zelené louce ve střední Evropě.
Jednání jsou tvrdá, ale korektní
Firmu v současnosti vede její japonský prezident Koreatsu Aoki, který v koncernu Toyota působí už od roku 1983, francouzskou stranu zastupuje výkonný viceprezident Eric Brochard. „Japonci vnímají odbory jako něco normálního, přirozeného. Pokud někdo v Japonsku nastoupí jako zaměstnanec do společnosti Toyota, automaticky se stává také členem odborů. Takže i nás tady v Kolíně respektují jako partnery pro sociální dialog. Musím říct, že jednání s nimi jsou sice někdy tvrdá, ale korektní. Co se domluví, to platí,“ popisuje zkušenosti s managementem Ivo Navalaný.
Kolektivní smlouvu kolínští odboráři podepsali už v září 2017 a podařilo se jim prosadit řadu výhod. „Poprvé jsme podepsali dvouletou kolektivní smlouvu, která platí až do 31. prosince 2019. Snažíme se myslet do budoucna, současný boom výroby nepotrvá věčně, dřív nebo později dojde k propadu, proto se snažíme pro zaměstnance vyjednat takové podmínky, které jim dají dlouhodobější jistotu. Současně je to nástroj, jak si ve firmě udržet lidi, kterých je v současnosti málo,“ dodává šéf kováků. Znění kolektivní smlouvy platné do prosince roku 2019 přineslo zaměstnancům pozitivní změny například v bonusech z takzvaného Z-konta, odstupné ve výši devíti mezd. Dvakrát ročně se také na výplatních páskách zaměstnanců objeví 13. plat, přičemž 80 % 13. platu je garantováno bez ohledu na výsledky firmy. Vzrůstá v souvislosti s efektivitou podniku. A ta je letos vysoká – místo původně plánovaných 185 tisíc vozů se jich tady do konce roku vyrobí 210 tisíc.
Odbory pomáhají udržet stabilní tým
Přestože na Kolínsku, obdobně jako v řadě jiných regionů, je poslední dobou značná poptávka po nových zaměstnancích, daří se, i díky odborům, udržet míru fluktuace v automobilce na poměrně nízké úrovni – v případě kmenových zaměstnanců se pohybuje na úrovni přibližně tří procent. Ve srovnání s jinými firmami je to velmi malé číslo. „Střední hodnota fluktuace je v ČR 14,8 %, ale u některých fi rem dosahuje i 25 %. Doporučená míra přitom je mezi 5–10 %,“ cituje nedávno provedené průzkumy na českém trhu práce ČTK. V některých podnicích ovšem během jediného roku dochází k téměř stoprocentní obměně zaměstnanců.
Kováci v automobilce TPCA se snaží, aby měli co největší přehled o výsledcích firmy i o jejích dalších plánech. „Pokud chceme, aby lidi ve fabrice zůstali a neodcházeli jinam, musíme jim nabídnout jistotu a zajistit jim, aby věděli, jaká je strategie vedení, co se plánuje. To je kromě dobrého finančního ohodnocení další z podstatných věcí, které motivují lidi, aby neodcházeli jinam, protože schopných, zkušených a pracovitých lidí je opravdu málo. Proto se snažíme s vedením komunikovat co nejvíc,“ upozorňuje na přínos existence odborů nejen pro samotné zaměstnance, ale také pro management Ivo Navalaný.
