Záchrana života a poskytování přednemocniční péče v kontextu změny struktury obyvatel v jednotlivých zemích je téma vysoce aktuální a dopadá i na naše prostředí.
Záměrem konference bylo podělit se o zkušenosti s kolegy z jiných zemí. Bohužel se nepodařilo získat zástupce ze Slovenska. Je to škoda, protože naši východní sousedé mají své zkušenosti s multikulturou, ale i s jiným způsobem vedení záchranné služby. Vzniklý výpadek programu byl operativně nahrazen informací o činnosti sekce ZZS a o jejím ukotvení ve strukturách odborového svazu.
Kolegové z Velké Británie přinesli velmi kvalitní informace a trpělivě vysvětlovali přístup a pohled země multikulturní s dlouhou demokratickou tradicí. Tato sdělení ukazují naši budoucí cestu a je možno si vzít mnohá ponaučení a neopakovat stejné chyby.
Při přípravě konference se ukázalo, že situace v České republice je velmi zvláštní. Na jedné straně jsme mediálně zahlcováni informacemi o přípravách na budoucnost multikulturního světa, na straně druhé je realita scvrklá do obecného prohlášení Ministerstva zdravotnictví, zanikajícího odboru krizového řízení a absencí jakýchkoliv postupů. Navíc odbor krizové připravenosti Ministerstva zdravotnictví je prakticky v rozkladu. Situace je o to složitější, že zdravotnická záchranná služba v ČR je v gesci krajů a tedy nejednotná v přístupu, postupu, vybavení a výcviku, který má metodicky vytvořit Ministerstvo zdravotnictví. Informace zástupců z jednotlivých krajů ukázaly diametrální rozdíly v přístupu k problematice, či spíše nečinnost.
Již tak dost stresující práce posádek v terénu je dále zatěžována absencí metodického vedení. Od britských kolegů jsme se dozvěděli, že mají centrální velení pro případ mimořádné události, které je v těchto případech svoláno do Birminghamu a řídí záchranné práce ZZS po celém území Spojeného království.
Podobný institut by mohl vzniknout i u nás, protože je dobré přejímat poznatky zkušenějších, ověřené praxí.
Závěrem prvního dne konference byla hojná diskuze o dalších krocích jak postupovat. Cest se nabízí několik a je nutné je prosadit. Je to zejména využití a rozšíření potenciálu čísla 112, kde sedí jazykově přeci jen lépe vybavení kolegové z integrovaného záchranného systému (IZS). Podobně by se mělo postupovat i na zdravotnických operačních střediscích. Je nutno podpořit zájem kolegů dispečerů o studium a znalost cizích jazyků a toto financovat v rámci celoživotního vzdělávání i krizové připravenosti z dostupných zdrojů, podobně jako ve Velké Británii. Je nutno mít zajištěny operativně dostupné tlumočnické služby, aby posádky byly schopny komunikace s pacientem.
Druhý den konference pokračovala blokem informací o vzdělávání a řešení hromadných neštěstí. Kolegové z Moravskoslezské záchranky seznámili přítomné se systémem vzdělávání v tomto kraji, jeho zásadními principy i novátorskými postupy. Všichni zaměstnanci této záchranky podstupují každoroční vzdělávací cyklus postavený na teoretické i praktické části s reálnými nácviky. K tomu se přidává i nácvik likvidace hromadného neštěstí. Toto je opět možno provádět jak teoreticky, formou interaktivní počítačové simulace, nebo prakticky při celodenním zaměstnání.
Počítačová simulace vypadá jako zdařilá počítačová hra, ovšem umožňuje udělat rozbor konkrétní situace a vyhodnotit optimální přístup k řešení, případně zvolit postup nový, a tím poskytnout nový podnět k řešení situací reálných. Praktický nácvik formou celodenního zaměstnání byl prezentován obsáhlou formou. Vyjádřili se k němu i aktivní účastníci tohoto cvičení. Ukázalo se, že zvolená metoda reálného nácviku s opakovaným provedením na různých pozicích cvičících posádek je optimální pro vyhledávání krizových míst záchranné akce i pochopení odlišných postupů práce posádek v okamžicích, kdy počet zraněných převyšuje počet zachránců zcela zjevně. Získané informace vedly k změnám metodiky likvidace hromadného neštěstí a to přesto, že moravskoslezská záchranka má bohaté zkušenosti. Mnoho hromadných neštěstí poslední doby se odehrálo právě na jejím území.
Kolegové z Anglie prezentovali jejich systém přípravy na likvidaci hromadného neštěstí. Je velmi podobný, neboť principy jsou ověřené praxí a jsou univerzální. Odlišnosti jsou zejména v tom, že náplň práce anglických kolegů je obohacena o činnosti, které u nás dělají jiné složky IZS, zejména hasiči.
Dvoudenní konference byla úspěšná. Podařilo se naplnit zadání konference, obohatit se vzájemně o výměnu aktuálních informací i poučit se. Vedení sekce ZZS děkuje vedení odborového svazu za možnost uskutečnit konferenci. Velké poděkování patří také Nadaci Friedricha Eberta, neboť bez její významné pomoci by podobné setkání vůbec nešlo uskutečnit.
Vedení sekce ZZS děkuje všem účastníkům konference za aktivní přístup a v neposlední řadě špičkovému tlumočení během konference.
