Psychosociální rizika a stres při práci patří k nejnáročnějším otázkám v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Mají významný dopad na lidské zdraví, ale i na organizace a hospodářství jednotlivých států.
Přibližně polovina evropských zaměstnanců považuje stres na svém pracovišti za obvyklý a stres je také příčinou asi poloviny zameškaných pracovních dní. Podobně jako mnoho jiných otázek v oblasti duševního zdraví je stres často špatně chápán nebo stigmatizován. Jsou-li však psychosociální rizika a stres vnímány jako problém celé organizace, a nikoliv jako chyba jednotlivce, lze je zvládat jako jakékoliv jiné riziko v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.
Psychosociální rizika vyplývají ze špatné struktury, organizace a řízení práce a ze špatného společenského kontextu a mohou mít nepříznivé psychické, tělesné a sociální následky, jakými je například stres při práci, vyhoření nebo deprese. Zde je několik příkladů pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika:
- nadměrné pracovní zatížení
- rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy
- nedostatečné zapojení do přijímání rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce
- špatně řízené organizační změny, nejistota zaměstnání
- neefektivní komunikace, nedostatečná podpora ze strany vedení nebo kolegů
- psychické a sexuální obtěžování, násilí třetích stran
Při posuzování pracovních nároků je důležité nezaměňovat psychosociální rizika, jako je nadměrné pracovní zatížení, s podmínkami, které jsou sice stimulující a někdy náročné, ale jedná se o uzpůsobené pracovní prostředí a pracovníci jsou dobře proškoleni a motivováni vydat ze sebe to nejlepší. Dobré psychosociální prostředí zvyšuje výkonnost, podporuje osobní rozvoj a zlepšuje duševní a tělesnou pohodu pracovníků.
Zaměstnanci zažívají stres, pokud jsou nároky jejich práce větší, než dokáží zvládat. Kromě duševních zdravotních obtíží se u pracovníků, kteří trpí dlouhodobým stresem, mohou rozvinout vážné tělesné zdravotní problémy, jako kardiovaskulární onemocnění nebo muskuloskeletální obtíže.
Z hlediska organizace negativní účinky zahrnují špatné celkové výsledky podniku, zvýšenou míru pracovní neschopnosti, přítomnost na pracovišti i v době nemoci (angl. presenteeism, situace, kdy zaměstnanci docházejí do práce i v době, kdy jsou nemocní a nejsou schopni efektivního výkonu) a zvýšení počtu úrazů a zranění. Absence jsou spíše delší než absence vyvolané jinými příčinami a stres při práci může přispívat ke zvýšené míře předčasného odchodu do důchodu. Odhady nákladů pro podniky a společnost jsou značné a na vnitrostátní úrovni dosahují miliard eur.
