Dne 19. července 2017 schválil, poté co jej schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, také Senát Parlamentu ČR, novelu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Níže jsou shrnuty zásadní změny v novele obsažené.
Zkušební doba a propuštění ve zkušební době
Novela zavádí institut zkušební doby. Podle doplněného ustanovení § 11a zákona o služebním poměru se zkušební doba při přijetí příslušníka do služebního poměru stanoví v délce 6 měsíců. Doba, po kterou příslušník nekoná službu z důvodu překážek ve službě na straně příslušníka, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů. Současně se doplňuje ustanovení § 41a, které stanoví, že ve zkušební době může bezpečnostní sbor nebo příslušník zrušit služební poměr i bez uvedení důvodu. Služební poměr skončí uplynutím 5 kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutí služebního funkcionáře příslušníkovi nebo písemného oznámení příslušníka bezpečnostnímu sboru, nejpozději však uplynutím zkušební doby.
V důvodové zprávě k novele se uvádí, že zkušební doba je již dnes obsažena v zákonech upravujících postavení státních zaměstnanců a vojáků z povolání, tedy v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě, a zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a byla obsažena též v zákoně č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, jehož platnost zanikla ke dni 31. 12. 2006. Domnívám se, že odůvodňovat zavedení zkušební doby tím, že je tato úprava uvedena i v jiných zákonech, není přesvědčivé. Navíc, oba citované zákony mají zcela jiné návaznosti, vztahující se ke zkušební době. Zákon o vojácích z povolání navíc nezná rozlišení mezi služebním poměrem na dobu určitou a na dobu neurčitou (ta v tomto zákoně zcela absentuje) a zákon o státní službě zakládá zkušební dobu jen některým osobám.
Dále se v důvodové zprávě uvádí, že v současné době je velmi obtížné propustit nově přijatého příslušníka, u kterého se již během prvních měsíců trvání služebního poměru ukáže, že nemá pro výkon služby potřebné předpoklady. Toto odůvodnění není zcela pravdivé. I příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou lze ze služebního poměru propustit podle § 42 odst. 1 zákona o služebním poměru, tedy ze stejných důvodů jako příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou, a navíc musí být propuštěn z důvodů uvedených v § 42 odst. 3 citovaného zákona, a to jestliže
- a) služební místo, na něž byl ustanoven, bylo zrušeno v důsledku organizačních změn a příslušníka nelze ustanovit na jiné služební místo,
- b) mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi, a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, nebo
- c) dosáhl neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru služebního hodnocení.
Zavedení možnosti propustit příslušníka ve zkušební době je však poněkud problematické. Nebyla zohledněna skutečnost, že příslušník je zpravidla po dobu 6 měsíců po přijetí do služebního poměru v nástupní škole a nevykonává službu. Konstatovat v takové situaci, že se nehodí pro službu, bude značně obtížné. Podle § 203 odst. 6 zákona o služebním poměru má služební funkcionář možnost zpracovat na příslušníka služební hodnocení až tehdy, když příslušník v hodnoceném období vykonával službu déle než 6 měsíců.
Zavedení zkušební doby a propuštění ve zkušební době bez uvedení důvodů přinese řadu problémů při aplikaci tohoto institutu. Vzhledem k tomu, že propuštění příslušníka podléhá řízení ve věcech služebního poměru a vydává se rozhodnutí ve věcech služebního poměru, nebude toto rozhodnutí splňovat požadavky § 181 zákona o služebním poměru, a proto bude nepřezkoumatelné, zejména proto, že absence odůvodnění nebude vylučovat zvůli služebního funkcionáře. Podle § 180 odst. 1 zákona o služebním poměru je služební funkcionář povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí, a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí. Výjimka z této povinnosti zakotvena není. Účastník má v řízení právo podle § 174 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. nahlížet do spisu a pořizovat si z něj výpisy, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení. Dále má právo na poskytnutí informací o řízení potřebných k hájení svých práv a oprávněných zájmů, má právo vyjádřit v řízení své stanovisko, klást otázky svědkům a znalcům, a vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům, ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění. Tato práva totiž novela zákona v případě řízení o propuštění ze služebního poměru ve zkušební době nijak neomezuje. Z uvedeného je zřejmé, že zavedení právního institutu zkušební doby a zakotvení možnosti propustit příslušníka ve zkušební době bez uvedení důvodů by vyžadovalo celou řadu dalších úprav zákona o služebním poměru.
Akcelerovaný postup příslušníka se středním vzděláním s maturitou
Nové znění § 22 odst. 3 zákona o služebním poměru umožňuje příslušníkům, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou a dosahují alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby, služební postup bez ohledu na splnění požadavku na dobu trvání služebního poměru. Mohou se přihlásit do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o 2 stupně vyšší, nejvýše však do služební hodnosti
vrchní inspektor
Pověření zastupováním na jiném služebním místě
Nové znění § 39 odst. 1 zákona o služebním poměru umožní, aby byl zastupováním na jiném služebním místě pověřen i příslušník ve stejné služební hodnosti. Dosud se muselo jednat o příslušníka v nižší služební hodnosti.
Služba přesčas a poskytování služebního příjmu
Ustanovení § 54 se mění tak, že se dosavadní omezení rozsahu služby přesčas 150 hodinami v kalendářním roce nahrazuje tak, že celkový rozsah služby přesčas nesmí činit v průměru více než 10,5 hodin týdně ve vyrovnávacím období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. Nad stanovený limit lze službu přesčas nařídit po dobu krizového stavu nebo ve výjimečných případech po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu. Do celkového rozsahu nejvýše přípustné služby přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 se nezapočítává služba přesčas, za kterou bylo příslušníkovi poskytnuto náhradní volno.
V důsledku znění ustanovení § 112 odst. 2 a § 125 zákona o služebním poměru, dochází k odstranění neplacené služby přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Za každou hodinu služby přesčas, nejde-li o službu přesčas konanou po dobu krizového stavu nebo ve výjimečných případech po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu, náleží příslušníkovi náhradní volno. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku, zvláštního příplatku a nově také příplatku za vedení, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.
Služba ve svátek
Nově doplněné ustanovení § 54a zákona o služebním poměru zakotvuje definici dne pracovního klidu a odstraňuje dosavadní pochybnosti o tom, komu lze nařídit službu ve svátek. Stanoví totiž, že příslušníkovi lze ve svátek nařídit pouze výkon služby, kterou nelze vykonat v obvyklý den služby, zejména při zajištění nepřetržitého režimu služby na služebně.
Pokud je příslušník povinen konat službu ve svátek, má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby ve svátek. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby ve svátek, má příslušník nárok na příplatek ve výši 25 % přiznaného základního tarifu, osobního příplatku, zvláštního příplatku a příplatku za vedení, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby ve svátek v kalendářním měsíci, v němž službu koná.
Krácení dovolené
Novela v § 67 zákona o služebním poměru zvýšila rozsah krácení dovolené za dobu, kdy příslušník nevykonává službu z důvodu zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nebo do zálohy neplacené, rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem, nebo výkonu vazby.
Poskytování náhrady za ztrátu na služebním příjmu
po skončení neschopnosti k službě
Podle stávajícího znění zákona o zaměstnanosti nenáleží podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci nejen ze „sankčních“ důvodů, ale také bývalému příslušníkovi – uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek, a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek. Dosavadní znění odstavce § 103 odst. 1 zákona o služebním poměru na změnu zákona o nezaměstnanosti nereagovalo, a neodůvodněně tak vylučuje nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu i v případech, kdy bývalý příslušník, který je poživatelem výsluhového příspěvku, má zájem získat zaměstnání a splňuje ostatní podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci. Novela tento nedostatek právní úpravy odstraňuje
Jednorázové odškodnění pozůstalých
Změnou ustanovení § 109 zákona o služebním poměru došlo ke zvýšení jednorázového odškodnění pozůstalému manželovi příslušníka a nezaopatřenému dítěti z 200 000 Kč na 400 000 Kč, a každému rodiči příslušníka, jestliže s ním žil v domácnosti, z 100 000 Kč na 240 000 Kč.
Příplatek za sportovní reprezentaci
V důsledku pozměňovacího návrhu vzešlého z poslanecké iniciativy byl do zákona o služebním poměru doplněn § 119a, podle něhož má příslušník, který koná službu spojenou s vykonáváním sportovních činností, sportovní státní reprezentací nebo trenérsko-metodickou činností, nárok na příplatek za sportovní reprezentaci ve výši 5 000 Kč až 25 000 Kč měsíčně. Jeho výši v rámci rozpětí stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem.
Zvláštní příplatek
V důsledku změny § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru došlo ke změně rozpětí tzv. „rizikového“ zvláštního příplatku poskytovaného příslušníkovi, který vykonává službu spojenou s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží, a to pro I. skupiny z 3 000 až 6 000 Kč na 5 000 až 10 000 Kč měsíčně a pro II. skupinu z 1 000 až 4 000 na 1 000 až 5 000 Kč měsíčně.
Náborový příspěvek
Doplněním ustanovení § 135a zákona o služebním poměru byl zaveden náborový příspěvek. Ředitel bezpečnostního sboru může stanovit služebním předpisem, že příslušníkům lze přiznat náborový příspěvek. Základní podmínkou pro stanovení této možnosti je skutečnost, že je to nezbytné pro zajištění obsazenosti volných služebních míst. Náborový příspěvek lze přiznat v rozsahu 30 000 Kč až 150 000 Kč. Konkrétní výši náborového příspěvku v bezpečnostním sboru stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem.
Služební funkcionář může příslušníkovi přiznat náborový příspěvek, jestliže ředitel bezpečnostního sboru stanoví, že příslušníkům lze přiznat náborový příspěvek, příslušníkovi uplynula zkušební doba, služební poměr příslušníka trvá méně než 1 rok, příslušníkovi nebyl v minulosti náborový příspěvek přiznán, a příslušník s přiznáním náborového příspěvku souhlasí.
Příslušník, kterému byl přiznán náborový příspěvek, je povinen setrvat ve služebním poměru po dobu 6 let. Do doby setrvání příslušníka ve služebním poměru podle odstavce 4 se nezapočítává doba zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen, zařazení do zálohy neplacené, s výjimkou zařazení do této zálohy z důvodů čerpání rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, nebo neschopnosti ke službě trvající déle než 1 měsíc. Nesplní-li příslušník tuto povinnost je povinen vrátit část vyplaceného náborového příspěvku, která se určí poměrně podle doby, po kterou příslušník splnil povinnost setrvat ve služebním poměru.
Povinnost vrátit část vyplaceného náborového příspěvku vzniká příslušníkovi pouze tehdy, skončí-li jeho služební poměr propuštěním z důvodu pravomocného odsouzení pro propuštění z důvodu
- pravomocného odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně,
- pravomocného odsouzení pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
- že bylo v řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, bylo-li pravomocně schváleno narovnání nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,
- porušení služebního slibu
- uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti,
- porušení omezení stanovených v § 47 nebo § 48 zákona,
- odňatí osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti
- podání žádosti o propuštění, nebo
- dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru služebního hodnocení. Přináší
Úmrtné
Změna ustanovení § 164 odst. 3 zákona o služebním poměru vede ke zvýšení úmrtného poskytovaného pozůstalému po zemřelém příslušníkovi, to znamená manželovi, manželce, nezaopatřenému dítěti a za podmínky, že příslušník byl povinen poskytovat výživu, také rodiči nebo další osobě, a to z trojnásobku na dvanáctinásobek průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu příslušníka.
Důvody pro uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti
Úpravou ustanovení § 186 odst. 8 zákona o služebním poměru byly zrušeny důvody pro uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti, spočívající v porušení povinnosti vyplývající z omezení práv příslušníka uvedených v § 47 a 48 zákona o služebním poměru, a v jednání, kterým příslušník porušil služební slib. K jejich zrušení došlo proto, že uvedené důvody jsou současně samostatnými důvody pro propuštění ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 citovaného zákona.
