Přiměřená doba na oddech a jídlo

  • Zveřejněno: 16.04.2018
  • Autor: JUDr. Jaromír Zrutský

Pracuji v 12hodinových směnách. Zaměstnavatel mně neumožní čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech a nutí mě, abych pracoval po celou dobu přítomnosti na pracovišti, tj. 12 hodin. Z pracovní doby mně však odečítá dvě přestávky v práci a neposkytuje mi za ně mzdu, ačkoliv jsem je nečerpal a ani čerpat nemohl. Je jeho postup správný?

 Jeho postup samozřejmě není správný. V praxi se lze bohužel i v současné době setkat s problémy při výkladu pojmu „přiměřená doba na oddech a jídlo“, který je uveden v § 88 odst. 1 zák. práce. Problémy s výkladem tohoto pojmu vznikají, i když v § 88 odst. 1 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.) je uvedeno, že se tato doba započítává do pracovní doby.

Pro tyto účely je nutné práce rozdělit do dvou skupin. Jsou práce, které lze přerušit (těch je samozřejmě většina), zde je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech. Jsou však práce, které nelze přerušit, zde musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Jsou evidentně práce, které ve většině případů nelze přerušit, například se jedná o obsluhu různých velínů, obsluhu kotelen, práce vychovatelky, dále se jedná o vrátné, strážné. Podle mého názoru v řadě případů i o zdravotní sestry a lékaře. Vždy je však nutné každý případ posuzovat s přihlédnutím ke konkrétnímu případu.

V těchto případech se zaměstnanci neposkytuje přestávka v práci, ale přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. Protože se tato doba započítává do pracovní doby, je logické, že je i placená.

Jestliže tedy zaměstnanec pracuje v 12hodinové směně, bude na pracovišti 12 hodin a mzda mu bude poskytnuta rovněž za 12 hodin. Jedná se i o Vaši situaci. Lze proto uvítat, že máme na tento případ rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Touto problematikou se zabýval Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ve svém rozsudku ze dne 3. 1. 2007, sp. zn. 21 Cdo 42/2006. Nejvyšší soud ČR zde mimo jiné uvedl, že „poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu pro oddech a jídlo, jde o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda“.      

 

  • Zdroj: osunios