Evropský balíček ke slaďování pracovního a soukromého života

  • Zveřejněno: 25.07.2018
  • Autor: ZS ČR

Evropská komise představila balíček opatření k usnadnění přístupu rodičů s dětmi a pečovatelů na trh práce, který si klade za cíl pomoci v řešení nedostatečného zastoupení žen v zaměstnání a podpořit jejich kariérní postup vytvořením lepších podmínek pro slaďování jejich rodinného a pracovního života. Součástí balíčku je i návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU, která chce podpořit účast na trhu práce např. zvýšením využívání pracovního volna z rodinných důvodů a pružného uspořádání pracovní doby ze strany mužů.

Navrhovaná opatření:

  • Mateřská dovolená – zde se jedná pouze o nelegislativní opatření s cílem zlepšit vymahatelnost stávajících předpisů
  • Rodičovská dovolená – jde o revizi současného nároku za účelem stanovit nárok na
    • flexibilní využívání. Zaměstnanci mají právo žádat o rodičovskou dovolenou v „pružných“ formách, např. na část pracovní doby nebo v blocích oddělených obdobími práce. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda takový způsob čerpání rodičovské dovolené zaměstnanci povolí. Pokud ne, musí svůj nesouhlas písemně odůvodnit,
    • alespoň 4 měsíce rodičovské dovolené do určitého věku dítěte, kdy určení věku dítěte je v kompetenci členských států. 2 měsíce jsou přenositelné na druhého rodiče,
    • odměnu po dobu 4 měsíců ve výši, kterou určí členský stát.

Členské státy stanoví lhůtu, v níž zaměstnanec musí zaměstnavateli svůj záměr čerpat oznámit. Posoudí také potřebu přizpůsobit pracovní podmínky rodičů se zdravotním postižením nebo rodičů zdravotně postižených dětí.    

  • Otcovská dovolená – legislativní návrh, který stanoví právo na
    • nejméně 10 pracovních dní volna u příležitosti narození/adopce dítěte za účelem péče o něj,
    • odměnu ve výši, kterou určí členský stát.

Je na členských státech, zda otcům umožní čerpat otcovskou dovolenou již ve dnech předcházejících porodu, nebo až po porodu dítěte. Členské státy mohou určit časový rámec, během kterého je nutné otcovskou dovolenou čerpat, a stanovit, zda lze otcovskou dovolenou čerpat flexibilně, tj. během části pracovní doby nebo v blocích oddělených obdobími práce apod. Právo na otcovskou dovolenou není vázáno na manželský nebo rodinný stav.  

  • Dovolená pro pečující osoby – legislativní návrh, který stanoví právo na několik pracovních dní volna ročně s kompenzací, kdy délka i výše náhrady bude v kompetenci členských států. Právo lze podmínit potvrzením zdravotních potíží pracovníkova rodinného příslušníka. Rodinným příslušníkem je syn, dcera, matka, otec, manžel/ka nebo partner/ka v registrovaném partnerství a osoba žijící ve stejné domácnosti.
  • Pracovní volno z důvodů vyšší moci (tj. naléhavé rodinné důvody pro nemoc nebo úraz). Podle směrnice mají zaměstnanci právo na pracovní volno z důvodů vyšší moci v důsledku naléhavých rodinných důvodů (nemoc, úraz), kdy je okamžitá přítomnost zaměstnance nepostradatelná. Členské státy mohou toto právo omezit na určitou dobu za rok nebo na jednotlivý případ.

Pro všechny uvedené typy volna je společné, že práva, která zaměstnanci mají v den začátku čerpání dovolené/pracovního volna, jsou zachována až do jeho skončení. Zaměstnanci mají právo se vrátit na své pracovní místo nebo rovnocenné pracovní místo a těžit z případného zlepšení pracovních podmínek, na něž by měli nárok během své nepřítomnosti. Pracovní poměr musí být během doby dovolené zachován. Za uplatňování práv dle směrnice ani za domáhání se těchto práv nesmí být zaměstnanci diskriminováni. Zaměstnanci, kteří si myslí, že byli propuštěni pro uplatňování práva na otcovskou nebo rodičovskou dovolenou, mohou zaměstnavatele požádat o písemné odůvodnění výpovědi. V případě sporu je důkazní břemeno na zaměstnavateli.  

  • Pružné uspořádání pracovní doby

Zaměstnanci s dětmi do určeného věku (věk stanoví členský stát) a pečující osoby mají právo žádat o pružné uspořádání pracovní doby za účelem péče (tj. např. pružná pracovní doba, práce na dálku, zkrácená pracovní doba). Trvání pružného uspořádání lze přiměřeně omezit. Zaměstnavatelé žádost zváží, v případě zamítnutí to písemně odůvodní. Členské státy mohou omezit žádosti o pružné uspořádání pracovní doby, které může podat zaměstnanec, na přiměřený počet žádostí v daném období, jenž nesmí být nižší, než jednou za každých dvanáct měsíců. Zaměstnanec může žádat o návrat k původnímu rozvržení pracovní doby, kdykoliv to odůvodňuje změna okolností. Členské státy mohou právo na žádost o pružné uspořádání pracovní doby podmínit splněním podmínky odpracované doby nebo doby trvání pracovního poměru, která nesmí přesáhnout šest měsíců; u po sobě jdoucích smluv na dobu určitou se počítá jejich souhrn.

Členské státy jsou povinny do 8 let od platnosti směrnice sdělit veškeré informace ohledně uplatňování směrnice. Platnost původní směrnice o rodičovské dovolené se zrušuje 3 roky po nabytí účinnosti nové směrnice. A rovněž do 3 let musí členské státy upravit příslušnou národní legislativu.