V legislativním procesu je v současnosti věcný záměr zákona o hromadných žalobách. Ministerstvo spravedlnosti plánuje zavést institut hromadných žalob, které by byly upraveny speciálním zákonem vedle občanského soudního řádu a vycházely by z principu tzv. opt- out systému.
Co znamená tzv. opt-out systém? Ve stručnosti to, že jakoukoli společnost vyrábějící či poskytující cokoli, může zažalovat jedna osoba, která se bude zaštiťovat nároky neznámého počtu dalších osob, jako jejich „zástupce“. Důvodem může být třeba náhrada škody. To ale zcela mění pravidla soudního procesu a hrozí riziko spekulativních žalob. Proti tomu stojí princip opt-in, který znamená, že k žalobě se může přidat kdokoli, kdo se cítí být poškozen ve stejné věci stejným žalovaným.
Podle současné právní úpravy musí být každý soukromoprávní nárok individuálně identifikován. Musí někomu patřit, aby byl rozsudek vůbec vykonatelný a bylo poznat kdo a jaký nárok a vůči komu vymáhá. Zároveň má každý právo se svého nároku vzdát, započíst ho, převést ho na jiného a může být i předmětem dědictví. Proto předmětem soukromoprávního řízení musí vždy být konkrétní nárok, a ten musí být jasnou metodou vyčíslitelný. Samozřejmě, že suma individuálních nároků konkrétních osob, může být předmětem společného řízení. Musí jít ale o součet určitelných individuálních nároků. To samozřejmě nevylučuje existenci podání společné žaloby skupinou konkrétních osob. Osoby, které se cítí poškozeny určitým jednáním podnikatele, jsou (a musí být) identifikovatelné, a je samozřejmé, že by měly mít možnost se připojit se svým nárokem na náhradu škody v rámci společného postupu.
Ač se zdánlivě jedná o detail, zvolením tzv. „opt-out“ modelu nepůjde vůbec o vymáhání práv těchto jednotlivých osob. Bude proto umožňovat výši žalované částky co nejvíce nafouknout. Půjde o vymáhání náhodně vypočítané sumy, která připadne v prvé fázi advokátovi (společnému zástupci) a ten ji má pak rozdělit mezi osoby, aniž je řešeno, jakým klíčem se mezi sebou dělit. Rozhodně totiž neplatí, že každá osoba je dotčena škodlivým jednáním stejně (ať už jde o havárii chemičky, letadla, prodej nebezpečných výrobků, špatná jakost potravin atd.). Návrh tak směřuje naopak k tomu, že se následně budou ještě soudit poškození mezi sebou o podíl na vysouzené částce.
Ministerstvo spravedlnosti ve svém návrhu vychází z pravidla, že žalobce má pravdu. A naopak žalovaná společnost musí na podanou žalobu reagovat tím, že se musí obvinění zbavit a prokazovat svou nevinu, resp. to, že žalobci (skupině žalobců) žádnou finanční škodu nezpůsobil. Jde tedy o obrácení důkazního břemena než je tomu v klasickém občanskoprávním sporu.
Tento jednoduchý princip je aplikovatelný v zásadě na jakoukoliv podnikající společnost, která vyrábí produkt širší spotřeby, dováží na český trh výrobky z ciziny, prodává zboží široké veřejnosti, nebo nabízí své služby. Může se ale jednat rovněž o společnosti s rizikovými provozy, jako jsou například chemické závody, farmaceutické firmy, automobilky, potravinářské výrobny, pěstitelé, chovatelé a další společnosti s možnými dopady na životní prostředí či zdraví.
Současně půjde o nástroj, jak žalovanou společnost přitlačit k tomu, aby domnělý nárok raději uspokojila. Lze totiž předpokládat, že ne každá společnost bude mít dost vlastních kapacit či finančních prostředků, aby se odhodlala ke komplexní obraně proti takto postavené žalobě. Stejně tak může být důvodem i to, že žalovaná podnikající společnost raději ustoupí, než aby se nechala vláčet tiskem a dalšími médii a ztrácela, byť neoprávněně, na své reputaci.
K tomu lze poukázat i na to, že za účelově podanou žalobu iniciátorům celé akce nehrozí žádný postih. Významné a prosperující podniky se tak stanou „lovnou zvěří“. Je totiž nanejvýš pravděpodobné, že vzniknou specializované skupiny a firmy, které budou čekat na jakoukoliv možnost k iniciaci a podání takové hromadné žaloby, protože je to nebude nic stát a neponesou za to ani žádné negativní důsledky.
Věcný záměr byl projednán Legislativní radou vlády 22.3.2018, která doporučila, aby v zákoně byl přesně vymezen okruh žalob, kde se uplatní princip opt-out (bagatelní žaloby, spotřebitelské spory) a okruh žalob, kde bude platit princip opt-in.
