Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jde o specifickou překážku v práci – tzv. částečnou nezaměstnanost (§ 209 zákoníku práce).
V těchto případech je možné, aby dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo vnitřní předpis tam, kde nepůsobí odbory, upravily výši poskytované náhrady mzdy tak, aby činila nejméně 60% průměrného výdělku. Tato náhrada se poté vyplácí po dobu uvedené překážky v práci.
Jedná se o opatření poměrně využívané v období hospodářských problémů, jak ukázal nedávný vývoj. Typickým řešením je pak například dočasně čtyřdenní pracovní týden, zkrácená pracovní dobu (6 hodin denně) atd. V prvém případě zaměstnanec pracuje od pondělí do čtvrtka, v pátek dostane náhradu mzdy ve výši 60% průměrného výdělku.
Vnitřní předpis nebo dohoda s odborovou organizací by měly obsahovat vymezení pracoviště nebo pracovních pozic, jichž se překážka v práci týká, a rovněž tak konkretizaci důvodů.
Pro úplnost je nutno uvést, že takto nelze postupovat u zaměstnavatelů vymezených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (stát, územní samosprávný celek a podobně).
Dnem 1. října 2015 vstoupila v účinnost právní úprava poskytování příspěvku státu v době částečné nezaměstnanosti – tedy úprava, kterou se snažili zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců prosadit v různých podobách po uplynulé desetiletí. Dochází k tomu změnou v zákoně o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., § 115).
Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody uzavřené s ním po předchozím souhlasu vlády, pokud na straně zaměstnavatele nastane překážka v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti (§ 209 odst. 1 zákoníku práce) nebo i z důvodu přerušení práce způsobené živelní událostí podle (§ 207 písm. b) zákoníku práce) spočívající v přírodní pohromě a zaměstnavatel splňuje tyto podmínky
- nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby,
- již zaměstnanci poskytuje pro některou z uvedených překážek v práci náhradu mzdy za podmínek a ve výši dle zákoníku práce a od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s Úřadem práce bude poskytovat zaměstnanci tuto náhradu mzdy ve výši nejméně 70 % průměrného výdělku,
- v dohodě o poskytnutí příspěvku se zaváže, že v době sjednané pro poskytování příspěvku se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
Výše příspěvku činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Příspěvek může být poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu; vláda může v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.
Začátek a konec období, ve kterém lze o příspěvek požádat, důvody, pro které může být příspěvek poskytnut, některé další podmínky vyplývající z věcných důvodů zavedení tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které umožní identifikovat příčinnou souvislost mezi situací zaměstnavatele a důvody aktivizace tohoto nástroje, způsob realizace tohoto nástroje, včetně jejího časového harmonogramu a vzor žádosti o příspěvek stanoví vláda nařízením.
K žádosti o příspěvek podané na úřadu práce se přikládají:
- doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti,
- dohodu s odborovou organizací nebo vnitřní předpis o výši poskytované náhrady mzdy podle § 209 odst. 2 zákoníku práce, v případě překážky v práci podle § 209 odst. 1 zákoníku práce,
- podrobný popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o příspěvek a opatření, která již zaměstnavatel k řešení situace zavedl, zejména opatření v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené,
- seznam provozoven zaměstnavatele, jichž se žádost týká, včetně počtu dotčených zaměstnanců,
- popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události,
- doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.