PŘÍSPĚVEK V DOBĚ ČÁSTEČNÉ NEZAMĚSTNANOSTI

  • Zveřejněno: 15.04.2016
  • Autor: Mgr. Luděk Mazuch

Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jde o specifickou překážku v práci – tzv. částečnou nezaměstnanost (§ 209 zákoníku práce).

V těchto případech je možné, aby dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo vnitřní předpis tam, kde nepůsobí odbory, upravily výši poskytované náhrady mzdy tak, aby činila nejméně 60% průměrného výdělku. Tato náhrada se poté vyplácí po dobu uvedené překážky v práci.

Jedná se o opatření poměrně využívané v období hospodářských problémů, jak ukázal nedávný vývoj. Typickým řešením je pak například dočasně čtyřdenní pracovní týden, zkrácená pracovní dobu (6 hodin denně) atd. V prvém případě zaměstnanec pracuje od pondělí do čtvrtka, v pátek dostane náhradu mzdy ve výši 60% průměrného výdělku.

Vnitřní předpis nebo dohoda s odborovou organizací by měly obsahovat vymezení pracoviště nebo pracovních pozic, jichž se překážka v práci týká, a rovněž tak konkretizaci důvodů.

Pro úplnost je nutno uvést, že takto nelze postupovat u zaměstnavatelů vymezených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (stát, územní samosprávný celek a podobně).

Dnem 1. října 2015 vstoupila v účinnost právní úprava poskytování příspěvku státu v době částečné nezaměstnanosti – tedy úprava, kterou se snažili zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců prosadit v různých podobách po uplynulé desetiletí. Dochází k tomu změnou v zákoně o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., § 115).

Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody uzavřené s ním po předchozím souhlasu vlády, pokud na straně zaměstnavatele nastane překážka v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti (§ 209 odst. 1 zákoníku práce) nebo i z důvodu přerušení práce způsobené živelní událostí podle (§ 207 písm. b) zákoníku práce) spočívající v přírodní pohromě a zaměstnavatel splňuje tyto podmínky

  • nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby,
  • již zaměstnanci poskytuje pro některou z uvedených překážek v práci náhradu mzdy za podmínek a ve výši dle zákoníku práce a od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s Úřadem práce bude poskytovat zaměstnanci tuto náhradu mzdy ve výši nejméně 70 % průměrného výdělku,
  • v dohodě o poskytnutí příspěvku se zaváže, že v době sjednané pro poskytování příspěvku se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.

Výše příspěvku činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Příspěvek může být poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu; vláda může v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.

Začátek a konec období, ve kterém lze o příspěvek požádat, důvody, pro které může být příspěvek poskytnut, některé další podmínky vyplývající z věcných důvodů zavedení tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které umožní identifikovat příčinnou souvislost mezi situací zaměstnavatele a důvody aktivizace tohoto nástroje, způsob realizace tohoto nástroje, včetně jejího časového harmonogramu a vzor žádosti o příspěvek stanoví vláda nařízením.

K žádosti o příspěvek podané na úřadu práce se přikládají:

  1. doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti,
  2. dohodu s odborovou organizací nebo vnitřní předpis o výši poskytované náhrady mzdy podle § 209 odst. 2 zákoníku práce, v případě překážky v práci podle § 209 odst. 1 zákoníku práce,
  3. podrobný popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o příspěvek a opatření, která již zaměstnavatel k řešení situace zavedl, zejména opatření v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené,
  4. seznam provozoven zaměstnavatele, jichž se žádost týká, včetně počtu dotčených zaměstnanců,
  5. popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události,
  6. doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.

 

 

  • Zdroj: Odbory.info